Dvacítku kotulů veverovitých chová od minulého týdne zoologická zahrada na Svatém Kopečku. Skupina malých jihoamerických opic se rozšířila o nový přírůstek, celkově se za takřka třicet let narodilo v olomoucké zoo už 134 mláďat kotulů.
„Mládě se po týdnu života jeví zdravě, ve skupině panuje klid, matka se o něj vzorně stará. Malý kotul tedy pije od matky, což je jeden z hlavních předpokladů úspěšného startu do života,“ řekla ošetřovatelka Hana Dostálová k mláděti, které přišlo na svět 10. listopadu.
Pátek, 4. listopadu 2022, 19:42
S několika významnými investicemi pokročila v uplynulých měsících olomoucká zoologická zahrada, projekty mají umožnit výraznější budoucí rozvoj areálu. Takřka třicet milionů korun spolkne projekt rekonstrukce inženýrských sítí, což by mělo navýšit...
Olomoucká zoo chová kotuly od roku 1993 a celkově se v ní narodilo 134 mláďat. Tyto opice z čeledi malpovitých patří v posledních letech mezi druhy, které přivádějí na svět mláďata jako první v novém roce.
Kotulové přirozeně obývají území Jižní Ameriky, převážně výškově střední část pralesa. Výjimečně se přesunuje do horních pater či na zem. „Vyhovují jí oblasti s dostatkem úkrytů v pralese, bažinách, mangrovech či savanách. Většinovou část dne stráví na stromech, hledáním potravy v korunách stromů. Živí se nejrůznějšími plody, květy, hmyzem, nektarem i drobnými obratlovci. Kotulové nemají rádi potravu bohatou na vodu. Často jsou viděni, jak se přebytečné vody zbavují pomocí ocasu, kterým ji vysouší,“ přiblížila mluvčí Zoo Olomouc Iveta Gronská.
Ocas kotulů dosahuje délky okolo čtyřiceti centimetrů. Oproti ocasům ostatních malpovitých primátům však není chápavý. Kotulové tvoří až stočlenné tlupy, složené převážně ze samic a nedospělých mláďat obojího pohlaví s přísnou hierarchií. Samci se drží bokem a k samicím se přidávají jen v době říje. Mohou žít sympatricky s dalšími druhy novosvětských primátů, nejčastěji s uakari či s malpami. „Dorozumívají se pestrou škálou zvuků, mezi které patří i ty evokující ptačí švitoření. Typické jsou pro ně velké ušní boltce a bílá maska. Samice rodí jediné mládě po půlroční březosti, které po narození nosí nejprve na břiše, poté na svých bedrech. Velmi výjimečně se mohou narodit i dvojčata,“ doplnila v tiskové zprávě Iveta Gronská.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.