Z úkrytu jen na váhu: rodinka mravenečníků na Svatém Kopečku má nového člena
Potřebný klid má v úvodních týdnech života malý mravenečník čtyřprstý v zázemí zoologické zahrady Olomouc. Mládě zatím žije s matkou v zázemí zoo, později se přesune do expozice. Váhové přírůstky nového obyvatele Svatého Kopečku jsou podle chovatelů vysoké, rozšiřování populace mravenečníků v zajetí přitom není jednoduché. Za dvacet let se u Olomouce narodilo 18 mláďat.
Mládě vážící téměř půl kilogramu přivedla samice Cala na svět 10. dubna. Olomoučtí zoologové jeho prospívání pravidelně kontrolují vážením. „Mládě je zmenšenou kopií své matky. Ihned po narození vidí a intenzivně vyhledává zdroj mléka. Matka i s mládětem jsou přemístěni v zázemí zoo, aby mohl odchov bez obtíží probíhat. Alespoň na chvíli jsme k němu pustili našeho fotografa, a tak se můžeme podělit o tuto zprávu s ostatními,“ uvedla v tiskové zprávě zooložka Jitka Vokurková.
Chov mravenečníků probíhá na Svatém Kopečku od roku 2003, tehdejší pár Dart a Tama byl jediný v českých a slovenských zahradách. „Zoo Olomouc patří na území České a Slovenské republiky k jedněm z mála chovatelům, kterým se současně daří mravenečníka čtyřprstého i úspěšně rozmnožovat. K dnešnímu dni se v Zoo Olomouc narodilo osmnáct mláďat,“ doplnila mluvčí zahrady Iveta Gronská.
Ve volné přírodě pralesů jižní Ameriky se mravenečníci vyskytují běžně, jejich odchov v zoologických zahradách je ale poměrně problematický. „Důvod obtížného odchovu mravenečníků se přičítá nepřítomnosti termitů v potravě. Na krmení jim v zahradě podáváme kaši, kterou tvoří jemně namleté maso s vejci, banány, kvalitními granulemi pro psy bez lepku, minerály a vitaminy. Trávicí funkci podporujeme rašelinou. Dalším důvodem, proč se mravenečníky v zajetí nemusí dařit rozmnožovat, může být i sestavení chovného páru a vytvoření vhodných podmínek panujících v tropických pralesích,“ vysvětluje mluvčí olomoucké zoo.
Mravenečníci denně sežerou až 15 tisíc mravenců a termitů. Spolu s nimi spolykají kamínky a písek, kterými v žaludku s pomocí žaludečních šťáv rozmělňují mravence, a tím podporují trávení. Mravenečník čtyřprstý, zástupce řádu chudozubých, žije v pralesích Jižní Ameriky. Ocas má částečně ovíjivý a dovede se za něj zavěsit na větev. Ve šplhání je mistr svého oboru, ale pohybuje se obratně i na zemi. Dlouhé drápy mu slouží jako háky ke šplhu, při pohybu po zemi mu však překáží, a proto došlapuje na klouby prstů. V sebeobraně se postaví na zadní nohy a předními se brání. Má v nich velkou sílu, trhá i kusy dřeva. Aktivuje hlavně v noci a za soumraku, přes den se ukrývá v dutinách stromů. Živí se mravenci, termity, občas vyloupí hnízdo včel. Hledat mraveniště v korunách stromů může připadat pošetilé, ovšem v tropických lesích si mravenci budují hnízda i ve větvích. Mravenečníci si při získávání potravy pomáhají lepkavým jazykem, na něj nalepí i část substrátu z mravenišť, který jim pomáhá v trávení. Samice rodí jedno mládě a poté ho nosí na hřbetě.
Zdroj: Zoo Olomouc
