Jeskyňáři 3D skenerem mapují poslední části Hranické propasti. Letos by chtěli práci dokončit

Jeskyňáři ze základní organizace České speleologické společnosti Hranický kras ve spolupráci s odborníky mapují Hranickou propast pomocí speciálního 3D skeneru již několik let. Dokončili celou nadzemní část až po hladinu jezera, z minulosti je k dispozici také kompletní mapa zatopeného podzemí až do hloubky 450 metrů. Pod vodou jeskyňáři pracovali s 3D sonarem.   

"Co nám v současnosti chybí, je zaměření suchých podzemních částí propasti, které jsou za sifonem. Jde o Suchou rotundu, Gejzíráky, Nebe I-III a Moniku. Gejzíráky budou v pohodě, tam dohlédneme ze Suché rotundy, ale co se týká Nebe a Moniky, ty jsou od sebe oddělené a tam se budeme muset ponořit. Proto jsme teď byli na školení, abychom se s 3D skenerem sžili," vysvětlil Michal Guba, předseda místní speleologické organizace Hranická propast.

Školení s 3D skenerem Leica proběhlo před pár dny ve spolupráci s Ústavem geoniky AV ČR a se Správou jeskyní ČR a ve Zbrašovských aragonitových jeskyních kousek od Hranické propasti.

Jeskyňáři pak musí zajistit správné propojení map nadzemní a podzemní části. "Představte si například dvě sklenice, které dáte na sebe a potřebujete, aby uši obou sklenic byly přesně nad sebou. O to se teď snažíme. V terénu hledáme referenční body, pomocí kterých pak obě mapy zkusíme spojit, aby by celkový obrázek celistvý," popsal Guba. 

Pokud se nevyskytnou žádné nečekané problémy, s mapováním suchých podzemních částí a spojením obou map by hraničtí jeskyňáři chtěli být hotoví ještě letos. "Výsledná mapa bude napojená na mapový systém ČR. Bude to fungovat tak, že když si kliknete na ikonku Hranické propasti, vyskočí vám mimo jiné i 3D mapa, která bude v takovém formátu, že si s ní budete moci otáčet dokola, jako byste se zanořil do těch 450 metrů, které máme zmapované," objasnil jeskyňář.

Hranická propast se nachází v přírodní rezervaci Hůrka nedaleko Zbrašovských aragonitových jeskyní u Hranic na Přerovsku. V hloubce 69,5 metru začíná jezero, které navazuje na další zatopené části, na jejichž dno se odborníci zatím nedostali. Ponor v členitém krasovém terénu je náročný a riskantní, hloubku speleologové zkoumají řadu let a hranici postupně posunují. Světové prvenství si propast drží od září roku 2016, kdy za pomoci speciální sondy speleologové dosáhli hloubky 404 metrů. Později hloubku posunuli na 450 metrů.