Ne 23. 8. 2026Sandra
Zprávy

Vzácné přírůstky v teráriu. Olomoucká zoo se těší z premiérového odchovu užovek ostronosých

Stanislav Heloňa2 minuty čtení27. 11. 2024, 16:52
Chovatelé pozorují líhnutí mláďat užovky ostronosé
Chovatelé pozorují líhnutí mláďat užovky ostronosé · Foto: Zoo Olomouc

V polovině listopadu se v Zoo Olomouc vyklubaly z vajec čtyři mláďata užovek ostronosých, staly se tak prvními přírůstky svého druhu vylíhlými v českých zoologických zahradách. Malí sytě zeleně zbarvení hadi jsou velmi podobní dospělým jedincům, na svět přišla po takřka sto dnů trvající inkubaci.

Olomoucká zoologická zahrada chová užovky ostronosé (gonyosoma oxycephala) pět let, v roce 2019 získala od soukromého chovatele mladý pár hadů, který umístila do terarijní expozice v pavilonu žiraf. Na jaře loňského roku čekalo užovky stěhování do nového prostředí. „Po dokončení terárií v budově východu ze zoo na se oba hadi přesunuli právě tam a obývají největší terárium vévodící celému prostoru, které nám darovala firma ReptiPlanet. V něm začali mnohem lépe prosperovat, až jsme začátkem letošního léta pozorovali páření. 11. srpna nakladla samice do připraveného kladiště hrozen sedmi vajec,“ říká mluvčí Zoo Olomouc Iveta Gronská.

Odborníci vejce přesunuli do inkubátoru, po 93 dnech první mládě prořízlo skořápku, do druhého dne ale bohužel uhynulo. „Rozhodli jsme se proto pro nařezání zbytku vajec a další průběh líhnutí jsme bedlivě monitorovali. Výsledkem úsilí jsou čtyři životaschopní jedinci,“ popsala postup chovatelů mluvčí zoologické zahrady.

„Ze sedmi vajec nakonec vylezla čtyři zdravá mláďata, která jsou věrnými miniaturami svých rodičů. Jak může chovatelka Hana Jarošová potvrdit, hned po vylíhnutí jsou schopna se bránit rychlými výpady a kousanci. Nyní čekáme na první svlek a dnes jim bude nabídnuta první potrava ve formě myších holátek,“ přiblížil kurátor ptáků a terárií Jan Kirner.

Maskovací zbarvení a namodralý jazyk
Užovky ostronosé pocházejí z pralesů jihovýchodní Asie, kde díky svému sytě zelenému zbarvení dokonale splývají s prostředím. Jen špička ocasu je hnědá a pozorný návštěvník si povšimne i namodralého jazyka. Je to silný stromový had, jehož potravu v přírodě tvoří zejména ještěři a ptáci, které chytá za letu. Samice bývají robustnější než samci. Zajímavostí je výhružný postoj těchto hadů, pokud se cítí ohroženi. Dokáží nafouknout přední část těla tak, že se zploští a had se tak zdá být větším.
Zdroj: Zoo Olomouc

Jak hodnotíte tento článek?

Mohlo by vás zajímat

Více článků →
Hrad Helfštýn ožije černým řemeslem, svůj um předvedou kováři z 20 zemíKultura

Hrad Helfštýn ožije černým řemeslem, svůj um předvedou kováři z 20 zemí

V kulisách středověkého hradu Helfštýn na Přerovsku začíná Kovářské fórum, na které navazuje mezinárodní setkání mistrů černého řemesla nazvané Hefaiston. Kladiva a kovadliny před očima návštěvníků v závěru srpna rozezní Václav Noha a jeho tým z kovárny Štěměchy, který vytvoří dílo pro hradní sbírku.

Co dnes Češi chtějí od plotu? Zkušenosti z tisíců realizací mluví jasněSpolečnost

Co dnes Češi chtějí od plotu? Zkušenosti z tisíců realizací mluví jasně

Plot už dávno není jen hranicí pozemku. Majitelé domů od něj dnes čekají soukromí, skvělý vzhled, bezpečí pro děti i domácí mazlíčky, a hlavně co nejmenší starosti do budoucna. Zkušenosti společnosti Ploty Dobrý z tisíců realizací po celé republice ukazují, jak se požadavky českých zákazníků na oplocení za poslední roky proměnily.

Přihlášení uživatele

nebo
G Pokračovat přes Google Pokračovat přes Apple Pokračovat přes Facebook