VIDEO: Čapí zima na Hané. Záchranná stanice pomáhá ptačím opozdilcům

Na poli na Olomoucku se i v průběhu listopadu pohybují čápi bílí, jejichž kolegové už dávno vyrazili na cestu dlouhou několik tisíc kilometrů. Opozdilcům, kteří už přesun letos nezvládnou, věnuje i Ondřej Csik s kolektivem záchranné stanice pro zvířata z malé obce Pateřín na Litovelsku. „Čápi létají v kolektivu, jako první se většinou vydávají starší ptáci. Mladí, kteří ještě nemají tolik síly, někdy nestačí odletět. Ale nic vážného by se jim stát nemělo, zimují v naší oblasti už čápi takto zůstávají několikátou zimu. Monitorujeme je a klíčové období je hlavně v lednu a v únoru, kdy zima bývá tužší. Potom je už přikrmujeme naplno,“ řekl zachránce zvířat z Hané.

V listopadu i přes občasné mrazy probíhá dokrmování například drobnými kuřaty v menší míře. „Ještě není až tak problematické období. Je navíc vysoký výskyt myší a hrabošů, takže čápi jsou v pohodě. Ale hlídáme jejich kondici. Dva čápy opozdilce sledujeme na Uničovsku, ale nic závažného se neděje. Vytvoří s dalšími takovou partičku a může jich být víc pohromadě. Budou se zdržovat na místech, kde tolik nemrzne a kde je třeba i nějaký hnůj a podobně, ze kterého můžou vybírat potravu, čápi sní ledacos,“ vysvětluje Ondřej Csik, který má s úspěšným přezimováním čápů na polích v okolí Olomouce zkušenost i třeba z loňské zimy.

I když přísun potravy může u čápů ovlivnit migrační pud, v pozdějším podzimu už není s dokrmováním příliš na výběr, mladí čápi by mimo hlavní tah do teplých krajin podle Csika už nevyrazili. „Pro zvládnutí zimního období u nás jde v podstatě jen o potravu, zimy už tady nemáme tak tuhé. Není to je záležitost čápů, není problém už v současnosti vidět v polovině zimy třeba rehka domácího nebo zahradního a další ptáky, kteří obvykle zimují v Africe,“ podotkl.

V záchranné stanici díky všímavosti veřejnosti mají informace, kde se čápi v průběhu zimy pohybují a mohou tak provádět potřebné kontroly a případně poskytnout pomoc. Preventivně ale čápy do záchranné stanice převážet nelze. „Nemůžeme je rovnou odchytávat, jak nám někteří lidé navrhují. Zachraňujeme jenom zvířata, která to potřebují. Na ulici člověka taky nenaloží záchranka jen tak pro jistotu. Čápi hlavně nesmí spát neboli řadovat na zemi. Tam jim hrozí nebezpečí. Když mají letovou kondici, tak jsou na stožárech, komínech či sloupech. Ale kdyby čáp spal na zemi, tak už je něco špatně. Pro nás by to byl impuls se na to blíže podívat,“ objasňuje Ondřej Csik.