Kumšt o obrazu, který neexistuje

Přátelství je křehká věc a pokud někoho máme opravdu rádi, je tu volba mezi krutou upřímností a laskavou lží. Obě se dají zvolit v určitých situacích, ale obě přináší přesně opačný efekt. Jak těžké je svému nejlepšímu příteli říct, že je naprostý blbec?

Pánové Lasica, Kňažko a Labuda olomouckému publiku v představení v Divadle na Šantovce předvedli barevnou paletu emocí, kterou zpustila zdánlivá banalita: obraz, který tak úplně obrazem není, protože je celý bílý. A že je vnímání zvláště moderního umění individuální záležitost, které by však mělo mít své hranice vkusu. Tři přátelé, dva z nich s nesmiřitelně vyhraněnými názory a třetí z nich pendlující mezi nimi, aby se každému zavděčil. No schválně, kdo z vás se s podobnou situací v životě nesetkal?

Popravdě není snadné každému říct vše na plná ústa a raději se často snížíme k drobným ústupkům a lžím. Proto někdy pochválíme i naprostý kýč, abychom měli klid a udrželi si přítelovu přízeň. Tři excelentní slovenští umělci divákům ve hře Kumšt (Obraz) ukázali, jak těžké je stát si za svým názorem a jak kruté je poté nést následky svého postoje. Smutné téma z každodenního života v hořko-sladkém podání Milana Lasici, Milana Kňažka a Mariána Labudy připravilo vyprodanému hledišti neopakovatelný zážitek.

Marián Labuda ještě před představením zavzpomínal na Olomouc.

Jak vnímáte zdejší diváky?

Olomoucké publikum je vysoce odborné, rozumí květinám a nás jako hosty si i podle toho vybírá. Takové publikum potom u našich her rozkvete.

A co se týče města?

Jako voják v roce 1968 mi tu zbývalo pár týdnu do civilu. Tak jsme si dovolovali a hlasitě jsme po městě zpívali. Toho se báli i důstojníci a tak nás sbalili. Argumentovali tím, že kazíme pověst uniformy. Protože generál Šejna tehdy utekl na Západ a zaprodal pověst Československé armády. Proto nám říkali: „Aspoň vy se snažte chovat slušně, i když jste obyčejní vojáci.“

Hra Kumšt měla premiéru v bratislavském Štúdiu L+S už v roce 1997, divadlo společně proslavila dvojice Milan Lasica a Julius Satinský. V Olomouci jsme tak měli možnost vidět inscenaci, která se s úspěchem hraje už 18 let.

Yasmina Reza je francouzská spisovatelka, dramatička a herečka s židovsko-íránsko-maďarskými kořeny. Kromě Kumštu napsala i divadelní hru Bůh masakru.
 

Text: David Superata
Foto: Andrea Simperová

Chceš mít přehled o tom, co se děje kolem tebe?

Štítky Marián Labuda, Milan Lasica, Milan Kňažko, Yasmina Rezaová, divadlo, Olomouc, představení, Československá armáda

Komentáře

Přihlášení uživatele

Přihlásit se pomocí GoogleZaložením účtu souhlasím s obchodními podmínkami, etickým
kodexem
a rozumím zpracování osobních údajů dle poučení.

Zapomenuté heslo

Na zadanou e-mailovou adresu bude zaslán e-mail s odkazem na změnu hesla.

Pošli tip na kulturní akci

Publikace zaslané kulturní či sportovní akce není garantována a vždy o publikaci rozhoduje redakce.
Zasláním tipu do redakce zároveň deklaruji, že mám svolení s užitím fotografie.

* Soubor není povinné přikládat.
Napište první písmeno abecedy.

Odesláním formuláře souhlasím s obchodními podmínkami, etickým kodexem a rozumím zpracování osobních údajů dle poučení.

O jaký newsletter máte zájem?

Vyber jednu, nebo více možností a my se postaráme o to, aby do emailu přišly jen zprávy, které tě zajímají.

Napište první písmeno abecedy.