Nikdy mě nenapadlo, jak těžkou práci dokážou lidé dělat, aniž je za ni někdo pochválí a navíc tak mizerně finančně ocení. I přesto takoví lidé svou práci berou jako poslání, stejně jako zdravotní sestra Vlasta v podání vynikající Aleny Mihulové.
Všichni jednou budeme staří a jen ti šťastnější z nás se o sebe zvládnou postarat. A když ne, rodina se na nás vykašle a budeme odkázáni na pomoc zdravotní sestry v terénu – neboli na domácí péči.
Je až neuvěřitelné, co všechno musí taková sestra vytrpět při konání dobrých skutků, ba co víc, musí mít své pacienty tak nějak ráda. Problémem je, že jí samotné si nikdo neváží, a doma je to pro ni jen další utrpení v podobě nevděčného manžela. Bolek Polívka jej hraje excelentně, až si začnete říkat, jestli je to ještě opravdu hraní.
Příběh se netočí jen kolem pacientů zdravotní sestry v terénu, ale rozehrává dojemný příběh bolavých vztahů matky s dcerou. No schválně, kdy naposledy jste se v rodině hádali kvůli úplné zbytečnosti, nebo z rozmaru jen někomu ublížili a zahojili si tak vlastní rány? Film domácí péče není terapie, je to spíš někdy až nepříjemný pohled do strastí života. Po dlouhé době se povedlo natočit dílo, které si na nic nehraje, je uvěřitelné a nutí k zamyšlení nad malichernostmi, kterými se zbytečně trápíme.
Ale nebojte, také se i upřímně zasmějete. Půjde i do tuhého, ale víc neprozradím, protože kdo chce zajít na opravdu pěkný film, mám v případě Domácí péče jedinečnou příležitost. Nejvíce se bude film líbit odrostlejšímu publiku, ovšem pobaví se i diváci napříč všemi generacemi.
A abych nezapomněl - Táňa Vilhelmová je opět skvělá!
Na film můžete zajít do olomouckého Premiere Cinemas, program naleznete zde, profil filmu na ČSFD zde.
Autor: David Superata
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
