Výstava "České korunovační klenoty na dosah… / Doba Karla IV. na Olomoucku" instalovaná od 4. prosince 2015 do 21. února 2016 v sále sv. Kláry ve Vlastivědném muzeu, na ploše větší než 400 m2, přibližuje nejen život a dílo jednoho z nejvýznamnějších panovníků středověké Evropy, ale také epochu lucemburské vlády na Olomoucku, a to od nástupu Jana Lucemburského na český trůn roku 1310 až do počátku husitských válek. Je zde prezentováno více než 200 nejrůznějších exponátů z období vrcholného středověku, které pocházejí především z území Olomouckého kraje.
Výstavní sál je rozčleněn do šesti oddílů, přičemž každý z nich je věnována samostatnému tématu. Vstupní část seznámí příchozího s nástupem rodu Lucemburků na český trůn, se sňatkem Jana Lucemburského a české princezny Elišky Přemyslovny, s jejich početným potomstvem a vládou Jana Lucemburského na Moravě i v celém království.
„Druhý oddíl přiblíží život na Olomoucku v průběhu 14. až počátku 15. století, a to především prostřednictvím archeologických nálezů. Jsou zde prezentovány dobové zbraně, šperky, hračky, mince, řemeslné nástroje, nádoby, kachle, dlaždice a další zajímavé artefakty. Exponáty kromě Vlastivědného muzea v Olomouci zapůjčilo i osm dalších sbírkotvorných institucí a lze konstatovat, že taková kolekce nálezů dosud nebyla v Olomouci prezentována,“ uvedl Lukáš Hlubek z Historického ústavu VMO, kurátor výstavy.
Textové panely popisují, jak vypadala středověká vesnice, opevněné šlechtické sídlo či město, co naši předkové jedli, jakou měli mzdu a co si za ni mohli pořídit. Návštěvníci se seznámí rovněž s výsledky dlouhodobě probíhajícího archeologického výzkumu na hradě Tepenci, založeném roku 1340 Karlem IV., který měl chránit obchodní cestu spojující Olomouc a Slezsko.
Ve třetí části výstavy je prezentována především osobnost českého krále a římského císaře Karla IV. Je zde sestaven Karlův životopis zachycující vybrané klíčové okamžiky jeho života a dílo, které po sobě tento vzdělaný vladař zanechal (Karlovu univerzitu, Nové Město pražské, hrad Karlštejn atd.). Je možné prohlédnout si vybranou listinnou tvorbu z doby Karla IV. a také několik volně stojících exponátů (např. model hradu Karlštejna).
Vrcholem výstavy jsou vystavené mistrovské kopie Českých korunovačních klenotů. České korunovační klenoty jsou unikátním souborem ze sbírky Svatovítského pokladu, který zahrnuje Svatováclavskou korunu, královské žezlo, jablko, korunovační plášť a pouzdra na předměty. Patří mezi národní kulturní památky a největší poklady naší země.
Svatováclavskou korunu, nejstarší a nejvzácnější předmět ze souboru, nechal zhotovit Karel IV. při příležitosti své korunovace v letech 1345–1346. Při její výrobě bylo použito téměř 2,5 kg zlata o ryzosti 22 karátů a desítky drahých kamenů, kterým vévodí červený rubelit na čelní straně. S jistotou lze tvrdit, že poloha žádného drahého kamene na koruně není náhodná a má hluboký symbolický význam. Řada odborníků se domnívá, že stavba koruny je provázaná s vizí „nebeského Jeruzaléma“, mytického města z drahých kamenů, které sestupuje z nebes. Barvy kamenů odkazují na královskou moc a mnozí věří v jejich léčivé účinky. Bylo jí korunováno celkem 22 českých panovníků. Královské žezlo bylo vyrobeno na zakázku císaře Ferdinanda I. a vytvořil ho roku 1533 augsburský zlatník Hans Haller z osmnáctikarátového zlata, perel, safírů a spinelů. Královské jablko vzniklo rovněž na objednávku Ferdinanda I.
Autorem mistrovské kopie Svatováclavské koruny je Jiří Urban, proslulý zlatník a výtvarník, který realizoval kříž pro papeže Jana Pavla II., šperky pro Její Veličenstvo anglickou královnu Alžbětu II. či kopii císařské koruny Svaté říše římské uloženou na hradě Karlštejně. Kromě něj se na výrobě kopií podíleli manželé Blanka a Matúš Cepkovi působící na Vysoké škole výtvarných umění v Bratislavě.
Závěr výstavy je věnován vládě českého a římského krále Václava IV., nejstaršího syna Karla IV. „Zatímco za vlády Karla IV. a jeho mladšího bratra, moravského markraběte Jana Jindřicha České království hospodářsky vzkvétalo, za vlády jeho syna došlo k rozkmotření jednotlivých představitelů lucemburské dynastie a k jejich vzájemným sporům. To vše vedlo ke ztrátě prestiže rodu Lucemburků a pomalému ústupu z čelních pozic mezi tehdejší evropskou rodovou elitou. Utrpení zobrazené na dobové skulptuře Panny Marie s mrtvým tělem Krista (tzv. Křivákova pieta) symbolicky vyjadřuje promarněnou příležitost jednotlivých představitelů rodu Lucemburků navázat na dílo svých předchůdců a pokračovat v úspěšné celoevropské politice i v následném 15. století,“ dodal Hlubek.
„Snažili jsme se, aby výstava byla koncipována tak, aby zaujala i nejmladší návštěvníky. Proto je zde připravena řada interaktivních prvků pro děti. Je to např. fotokoutek v podobě trůnního sálu, mluvící meč či možnost ražby vlastní mince. K výstavě vznikl i edukační program pro I. a II. ročník ZŠ. Věřím, že návštěvníci všech věkových kategorií budou výstavou věnovanou 700. výročí narození jedné z největších osobností českých dějin, vítězi ankety Největší Čech, pořádané ČT v roce 2005, nadšeni,“ věří ředitel VMO Břetislav Holásek. „Je jenom škoda, že Karel IV. nedokončil svůj záměr výstavby hradu Tepence u Jívové, s trochou nadsázky lze říci, že by Karlštejn mohl stát u Olomouce,“ uzavřel ředitel.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
