Pracovníci Vlastivědného muzea z Jeseníku začali sbírat příběhy, které se v kraji pod Pradědem staly, vypráví si je pamětníci nebo se jen tradují. Drobné historické události postupně mizí z paměti, proto je chce muzeum v unikátním projektu zapsat a uchovat pro další generace.
"Ptáme se na důležité historické milníky, třeba na roky 1948 nebo 1968, ale také na každodennost. Přiblíží nám to, jak se pracovalo, jaké nástroje lidé používali, jak se chovali ke zvířatům. To všechno jsou pro nás důležité informace. Jeden rozhovor nám například přiblížil soužití Čechů a Němců na Zábřežsku a Jesenicku. Sice existovaly významné evropské události, ale lidé stále žili své běžné životy a vzájemně se přátelili, a to i když nemluvili řečí toho druhého. Prostřednictvím tohoto příběhu se nám vyjevil běžný život na česko-německém pomezí," popsal ředitel Vlastivědného muzea Jesenicka Pavel Rušar.
Ojedinělý projekt má název Mizející paměť z kraje pod Pradědem a skrze rozhovory s pamětníky mapuje život lidí, kterým je dnes pětaosmdesát a více let. Zásadní je, aby v regionu žili nebo s ním byli nějakým způsobem spjatí.
"Muzea v jistém smyslu schraňují regionální příběhy. Projekt Mizející paměť z kraje pod Pradědem tedy není nic mimo tradiční činnosti, naopak je to její rozšíření a obohacení," dodal ředitel.
Sobota, 6. srpna 2022, 16:08
Vlastivědné muzeum v Šumperku již několik let nabízí virtuální galerii 3D modelů. Když pandemie koronaviru uzavřela muzea, měli tak v Šumperku malý náskok. Využili svou virtuální galerii a návštěvníkům své exponáty zprostředkovali elektronicky.
Vypravěče hledají pracovníci muzea kdekoliv, na sociálních sítích, v místních novinách, ale také mezi hospodskými nebo starosty obcí. Výsledkem by mělo být vytvoření kartotéky rozhovorů pro budoucí historiky a vlastivědné badatele. Nejzajímavější pasáže by se pak měly objevit i v muzejním sborníku.
Jesenické muzeum si letos připomíná desáté výročí otevření své nejnavštěvovanější expozice věnované čarodějnickým procesům. Letos je to zároveň i čtyři sta let od první písemné zmínky o případu Barbory Schmidtové a čarodějnictví na Jesenicku. "Byla to žena pastýře, která byla obviněna svým manželem na jeho smrtelné posteli z toho, že je čarodějnice. Byla mučena a při výsleších začala jmenovat další osoby ze svého okolí, takže se rozjela první vlna čarodějnických procesů," podotkl v tiskové zprávě ředitel.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
