Arcibiskupský zámek a zahrady v Kroměříži patří na seznam světového dědictví UNESCO patří již řadu let. Teď k nim přibyla ještě další položka z majetku olomouckého arcibiskupství. Soubor plánků židovského ghetta v Osoblaze z roku 1728.
„Tyto plánky jsou součástí celého rozsáhlého archivního souboru tzv. translokačních plánů židovského osídlení v českých zemích z let 1727–1728, které jsou uloženy v několika archivech a dalších institucích v ČR a byly do tzv. registru Paměti světa UNESCO zapsány jako celek,“ vysvětlil vedoucí arcibiskupského archivu Vít Němec.
Hlavním koordinátorem celého procesu byl Národní archiv v Praze. Podle Víta Němce je důvodem zapsání na seznam unikátnost archiválií. „Celý soubor plánů židovských sídel čítá 177 jednotek, a patří tak k vůbec největším barokním souborům svého druhu na světě. Tyto plány vznikly na základě tzv. translokačního reskriptu, vydaného v roce 1726, což bylo císařské nařízení, kterým mělo být řešeno soužití židovského a křesťanského obyvatelstva. Základním smyslem reskriptu bylo zachycení podoby židovského osídlení v daných lokalitách vůči křesťanským objektům a také nalezení jakéhosi ‚optimálního řešení‘ soužití – například vystěhování, směna domů, zazdění oken, přemístění hlavního vchodu, zbourání a podobně,“ doplnil.
Sobota, 31. května 2025, 18:54
V remízku je divočina. Tak zní název ilustrované knihy, která byla nyní pokřtěna v Botanické zahradě Univerzity Palackého v Olomouci. Publikace může sloužit jako originální průvodce českou přírodou nejen pro děti. S konceptem knihy přišel ochránce...
Dokumentace je také významná i z důvodu, že naprostá většina těchto židovských sídel již neexistuje. Jak to ostatně dokresluje i osud zmíněného židovského ghetta v Osoblaze, kde v polovině 19. století stálo 50 domů. „V podobě, jak je toto ghetto zachyceno na plánku z roku 1728, existovalo jen do roku 1802, kdy při velkém požáru celého města vyhořelo. Později bylo sice obnoveno, avšak jeho zkázu definitivně dokonala druhá světová válka, kdy byla během bojů v roce 1945 celá Osoblaha z 90 procent zničena. Z celého ghetta se tak do dneška dochovaly pouhé tři domy,“ popsal archivář.
Historické plány židovské čtvrti v Osoblaze jsou uloženy ve fondu Arcibiskupská konsistoř Olomouc. Kromě toho jsou plánky k dispozici i v digitální podobě na webových stránkách.
Chceš nám něco sdělit?Napiš nám