Kumšt o obrazu, který neexistuje

Přátelství je křehká věc a pokud někoho máme opravdu rádi, je tu volba mezi krutou upřímností a laskavou lží. Obě se dají zvolit v určitých situacích, ale obě přináší přesně opačný efekt. Jak těžké je svému nejlepšímu příteli říct, že je naprostý blbec?

Pánové Lasica, Kňažko a Labuda olomouckému publiku v představení v Divadle na Šantovce předvedli barevnou paletu emocí, kterou zpustila zdánlivá banalita: obraz, který tak úplně obrazem není, protože je celý bílý. A že je vnímání zvláště moderního umění individuální záležitost, které by však mělo mít své hranice vkusu. Tři přátelé, dva z nich s nesmiřitelně vyhraněnými názory a třetí z nich pendlující mezi nimi, aby se každému zavděčil. No schválně, kdo z vás se s podobnou situací v životě nesetkal?

Popravdě není snadné každému říct vše na plná ústa a raději se často snížíme k drobným ústupkům a lžím. Proto někdy pochválíme i naprostý kýč, abychom měli klid a udrželi si přítelovu přízeň. Tři excelentní slovenští umělci divákům ve hře Kumšt (Obraz) ukázali, jak těžké je stát si za svým názorem a jak kruté je poté nést následky svého postoje. Smutné téma z každodenního života v hořko-sladkém podání Milana Lasici, Milana Kňažka a Mariána Labudy připravilo vyprodanému hledišti neopakovatelný zážitek.

Marián Labuda ještě před představením zavzpomínal na Olomouc.

Jak vnímáte zdejší diváky?

Olomoucké publikum je vysoce odborné, rozumí květinám a nás jako hosty si i podle toho vybírá. Takové publikum potom u našich her rozkvete.

A co se týče města?

Jako voják v roce 1968 mi tu zbývalo pár týdnu do civilu. Tak jsme si dovolovali a hlasitě jsme po městě zpívali. Toho se báli i důstojníci a tak nás sbalili. Argumentovali tím, že kazíme pověst uniformy. Protože generál Šejna tehdy utekl na Západ a zaprodal pověst Československé armády. Proto nám říkali: „Aspoň vy se snažte chovat slušně, i když jste obyčejní vojáci.“

Hra Kumšt měla premiéru v bratislavském Štúdiu L+S už v roce 1997, divadlo společně proslavila dvojice Milan Lasica a Julius Satinský. V Olomouci jsme tak měli možnost vidět inscenaci, která se s úspěchem hraje už 18 let.

Yasmina Reza je francouzská spisovatelka, dramatička a herečka s židovsko-íránsko-maďarskými kořeny. Kromě Kumštu napsala i divadelní hru Bůh masakru.
 

Text: David Superata
Foto: Andrea Simperová

Chceš nám něco sdělit?Napiš nám

Napiš do redakce

Pošli nám tip na článek, reakci na daný článek nebo jakoukoliv zpětnou vazbu.

* Soubor není povinné přikládat.
Napište první písmeno abecedy.

Štítky Marián Labuda, Milan Lasica, Milan Kňažko, Yasmina Rezaová, divadlo, Olomouc, představení, Československá armáda

Komentáře

Přihlášení uživatele

Přihlásit se pomocí GoogleZaložením účtu souhlasím s obchodními podmínkami, etickým
kodexem
a rozumím zpracování osobních údajů dle poučení.

Zapomenuté heslo

Na zadanou e-mailovou adresu bude zaslán e-mail s odkazem na změnu hesla.