Olomoucké zastupitelstvo neprojednalo dlouho připravovanou změnu územního plánu, která měla stanovit výškový limit pro stavby v sousedství historického centra města. Zastupitelé totiž neschválili vypořádání námitek investora výškové budovy Šantovka Tower vůči připravené změně územního plánu. Výšková regulace v této části Olomouce by zabránila stavbě 75 metrů vysoké Šantovky Tower, o které se v Olomouci už několik let diskutuje. Proti Šantovce Tower jsou památkáři a někteří odborníci, podle nichž může poškodit historické panorama města. Investor projektu Šantovka tvrdí opak. Co na to říkají zástupci jednotlivých zastupitelských klubů?
Odpovědi zastupitelů jsou řazeny podle času doručení do redakce:
Výsledek hlasování o uvedené změně územního plánu (pro 20, proti 11, zdrželo se 11), která pro jednu ohraničenou lokalitu zaváděla výškovou regulaci a tím účelově bránila výstavbě výškového objektu s byty a kancelářskými prostorami, vystihuje dle našeho názoru pohled veřejnosti na tento problém, který také není jednobarevný, ostatně jako u každého takového problému. Pokud prosazovatelé této změny jsou si jisti, že obyvatelé mětsa mají stejný názor, nechť vyvolají o této změně územního plánu referendum.
Všichni si určitě uvědomují význam a krásy městské památkové rezervace, ale současně její ochrana nemůže znamenat zakonzervování současného stavu a blokaci rozumného a udržitelného rozvoje města. Uvědomme si, že rozvoj města a z toho vyplývající zásahy do městského území a jeho změny začaly zbouráním hradeb.
A co bude dál? To je v rukou pořizovatele územního plánu, potažmo odboru koncepce a rozvoje Magistrátu města Olomouce, případně dohledového orgánu v této věci, kterým je krajský úřad. Tyto orgány se musí se vzniklým stavem územního plánu vypořádat.
Na závěr doporučení: Pokud prosazovatelé této změny jsou si jisti, že obyvatelé města mají stejný názor, nechť vyvolají o této změně územního plánu referendum.
Předložená změna územního plánu je účelovým krokem. Jejím smyslem je zabránit jednomu konkrétnímu investorovi v dotažení jeho investičního záměru do konce. Jako právník zastávám názor, že právní úpravy mají mít obecný charakter, a nikoliv ryze konkrétní zaměření proti jednomu konkrétnímu projektu. Historie českého práva nemá se zákony, přijímanými proti jedné osobě, dobrou zkušenost. Takový Lex Schwarzenberg z roku 1947 rozhodně není něco, čím bychom se mohli chlubit.
Podstatou dobré správy obce je i garance férových podmínek pro ty, kdo chtějí v obci podnikat a přinášet jí prostřednictvím svých projektů rozvoj. Nepřipadá mi fér, aby jeden podnikatel směl výškovou stavbu postavit a druhý stejně vysoký objekt nikoliv, a to jen proto, že jejich záměr od sebe dělí nějakých sto metrů. Nezapomínejme na to, že bez odvážných lidí, kteří jsou ochotni riskovat a vkládat své prostředky do nových projektů, by se ani dnes, ani v historii město zdaleka tak nerozvíjelo. Developer není sprosté slovo, byť se snaží někteří aktivisté takový pokřivený diskurz nastolit. Bez developerů by v Olomouci nebylo ani to historické bohatství, kterým se dnes chlubíme.
Většina z kritiků projektu, kvůli němuž máme přijmout změnu územního plánu, stále kritizuje výšku stavby. Jako by výška byla klíčovým kritériem, které rozhoduje o kvalitě či nekvalitě stavby. Volá se po ochraně panoramatu. Podívejte se na centrum Olomouce z různých míst okolo města. Někde centru konkuruje teplárenský komín, odjinud do pohledu vstupuje vodojem na Nové Ulici, z další strany jsou vidět novostavby RCO a BEA. Výška sama o sobě nemůže být kritériem! Tím podstatným má být kvalita stavby, kvalita architektonického řešení.
Dejme prostor investorům, aby dokázali k historické tváři města přidávat i hodnotné novodobé prvky. Olomouc přece není skanzenem, ale nádherným městem s bohatou historií i bohatým současným životem. Coby centrum zemědělského regionu bez nějaké větší průmyslové základny by Olomouc měla vítat každý nový kvalitní projekt, ne se naopak stavět zarputile proti novinkám. Naši předkové měli novinky rádi, bez toho by třeba v Olomouci nevznikla úplně první elektrická pouliční dráha na Moravě. Předběhli tak i Brno. Zkusme tedy jít v jejich stopách a nebojme se nových počinů. Brno se své AZ Tower nebálo, stejně tak historická perla Praha netrpí žižkovskou věží či stavbami na Pankráci.
Jsem velice zklamán z toho, že zastupitelstvo neschválilo mnou předkládaný materiál a nevydalo tuto změnu územního plánu. Jsem zklamán, že jsme se k samotnému hlasování prakticky nedostali, protože zastupitelé neschválili ani vypořádaní námitek developera. Ten zde chce třikrát vyšší stavbu, než připouští ministerstvo kultury.
Na žádost některých zastupitelů, kteří měli obavu z důsledků svého rozhodnutí, jsem navrhl tajné hlasování. Nedokážu pochopit, proč se tedy jedenáct z nich zdrželo, a jeden odevzdal neplatný lístek. Scházeli tak tři hlasy.
V lokalitě tedy i nadále neplatí výškové limity, které zde pro nedostačené zdůvodnění zrušil soud. Jsem přesvědčen, že nyní je zdůvodnění výškové limitace na 23 metrů dostatečné. Na příštím jednání zastupitelstva budu žádat odpověď, jakým způsobem máme námitky developera vypořádat. Po radě budu opětovně žádat vydání stavební uzávěry.
Výsledek hlasování na zastupitelstvu o vypořádání námitek developera směřujících proti nastavení výškových limitů, a tím i nemožnost projednání dalšího bodu a samotného schválení výškových limitů nás velice mrzí a postojem některých zastupitelů jsm ebyli nemile překvapeni. Jako klub KDU-ČSL jsme vyslovili podporu schválení výškové regulace v ochranném pásmu památkové zóny, a byť bychom si dokázali představit i vyšší výškové limity než 19/23 m, jsme přesvědčeni, že ochrana historického jádra města a nezaměnitelného panoramatu má být nadřazena z& aacute;j mům vlastníků pozemků a nemovitostí v dané lokalitě.
Scénář dalšího vývoje lze jen těžko odhadnout, jedná se o ne příliš obvyklou situaci vyžadující odborné vyhodnocení. Věříme ale, že se podaří přijmout taková opatření, která zajistí obnovení ochranných opatření v celém území ochranného pásma Městské památkové rezervace Olomouce.
Především je zarážející, že zastupitelstvo neschválilo rozhodnutí o námitkách proti změně územního plánu, aniž by se o vypořádání těchto námitek vůbec vedla diskuse. Nenašel se nikdo, kdo by řekl, že námitky byly vypořádány špatně a v čem to špatné vypořádání spočívá, a přesto 23 zastupitelů (11 proti +11 se zdrželo +1 neplatný hlas) toto usnesení nepodpořilo. Usnesení, o němž se hlasovalo, totiž nebylo usnesením o schválení změny územního plánu - o tom se nakonec vůbec nehlasovalo, protože nebylo schváleno už rozhodnutí o námitkách.
Podle mého názoru se touto otázkou bude muset zastupitelstvo co nejdříve zabývat znovu. Stavební zákon hovoří zjednodušeně o tom, že zastupitelstvo by mělo uložit pořizovateli pokyny k dalšímu postupu, což se prostým neschválením usnesení nestalo. Měli bychom tedy k navrženému rozhodnutí o námitkách zaujmout jasný postoj - buď jej schválíme, pokud k němu nemáme výhrady, nebo k němu výhrady máme (teď hovořím o zastupitelstvu jako celku), ale pak musíme pořizovateli, jímž je odbor koncepce a rozvoje, sdělit, v čem naše výhrady spočívají a jak má postupovat dál.
Výsledek hlasování mě překvapil. Jsem přesvědčený, že materiál rozhodnutí o námitkách ke změně č. II územního plánu byl jednak velice fundovaně pořizovatelem vypracován, jednak že je věcně srozumitelný. Myslel jsem si, že když ministerstvo kultury jako dotčený orgán státní správy odborně vyhodnotí nepřípustnost výškových staveb v blízkosti městské památkové rezervace z důvodu ochrany kulturního dědictví a hodnot, bude to všem zastupitelům srozumitelné a akceptují tento veřejný zájem. To jim nakonec ukládá hned § 2 zákona o obcích, podle něhož „obec pečuje o všestranný rozvoj sv&eac ute;ho & uacute;zemí a o potřeby svých občanů; při plnění svých úkolů chrání též veřejný zájem“. Pokud vyjdu z předpokladu, že ministerstvo kultury je institucí demokratického státu, a jeho odborný názor je tedy projevem politiky demokratického státu, bude vyjadřovat samozřejmě demokraticky sdílený veřejný zájem na ochraně kulturních hodnot.
22 olomouckých zastupitelů můj názor nesdílí. 22 olomouckých zastupitelů nerespektuje názor ministerstva kultury opírající se o demokratickou politiku státu. Dle zpráv z mediálního prostoru, pokud sociální demokracie vstoupí do vlády, má být budoucím ministrem kultury olomoucký primátor. Olomoucké zastupitelstvo pod vedením pana primátora neuhájilo v Olomouci odborný názor ministerstva kultury – tedy veřejný zájem na ochraně olomoucké památkové rezervace. To je zajímavá zpráva i pro celou Českou republiku.
Jaký bude další scénář? To opravdu nevím. Nikdo ze zastupitelů totiž k projednávanému materiálu v diskuzi věcně neučinil žádný dotaz, kterým by vypořádání námitek zpochybnil. O to je celá záležitost zastřenější a tragičtější. Při ochraně kulturního dědictví města O lomouce jde totiž už i o čas.
Na dotaz redakce nezareagoval.
Na dotaz redakce nezareagoval.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
