ROZHOVOR: Školství a sportu skutečně rozumím, říká kandidát za ČSSD Miroslav Gajdůšek

„K Olomouci mám vřelý vztah, protože jsem tady studoval historii a český jazyk na filozofické fakultě Univerzity Palackého. Později jsem se stal starostou malé obce na Hranicku, a ta práce mě skutečně naplňovala, nicméně na základě úspěšného výběrového řízení jsem odešel na pozici šéfa školství v okrese Přerov,“ popsal své začátky Miroslav Gajdůšek.

Po zrušení okresních úřadů a ustanovení krajů se Miroslav Gajdůšek stal vedoucím odboru školství Olomouckého kraje. Aktuálně je nejdéle sloužícím vedoucím tohoto odboru v České republice, svou práci dělá přes osmnáct let a podle jeho slov ho práce stále baví a stal se skutečným odborníkem na školství. „Ten pravý důvod, proč aktuálně kandiduji do olomouckého zastupitelstva, je opět oblast vzdělávání a sportu. Pokud uspěje ČSSD a stane se koaličním partnerem, je mou ambicí stát se náměstkem pro školství a sport, protože to jsou oblasti, kterým skutečně rozumím,“ říká Gajdůšek, který jedním dechem dodává, že není typem politika, který rozumí všemu a proto by se rád zaměřil právě na tuto oblast.

„Ve školství musíme podporovat technické obory.“

S jakou vizí jdete do voleb?

Potřebujeme, aby se základní školy staly moderními centry vzdělávání. Musíme všechny školy podpořit v tom, aby se trend digitalizace vzdělávání projevil už na základních školách. Je důležité, aby moderní technologie byly tím nejlepším pomocníkem při vzdělávání dětí. Bohužel v některých případech jsou na tom žáci lépe než učitelé, takže je nutné podpořit i vzdělávání učitelů v tomto směru.

Jak chcete podpořit vzdělávání učitelů konkrétně?

Existují tři oblasti. První oblast je vzdělávání učitelů v oblasti digitálních technologií v rámci aktuálních evropských projektů. Druhá oblast je příprava samostatného projektu pro město Olomouc a to v rámci připravované výzvy Implementace strategie digitálního vzdělávání. V dané oblasti to je jedinečná příležitost, jak získat velmi významné finanční prostředky právě na přípravu učitelů na práci s digitálními technologiemi a současně na tvorbu učebních pomůcek v oblasti digitálních technologií. Třetí možností je podpora individuálních aktivit příslušných vysokých škol. Například Univerzita Palackého má aktuálně projekt Učitel 21. století a vytváří takzvané digidoupě, které slouží právě k tomu, aby se kantoři naučili pracovat s nejmodernějšími technologiemi. Moravská vysoká škola zase nabízí profesně zaměřený obor Systémové inženýrství a informatika.

Pojďme se věnovat také studiu, kde převládá spíše zájem o humanitní obory než o ty technické. Je to podle vás problém?

Je to problém. Musí nás zajímat, aby na trhu práce nechyběli techničtí odborníci. Většina absolventů gymnázií odchází na vysoké škole humanitního a ekonomického zaměření. My bychom chtěli ten poměr změnit. Ve spolupráci s některými řediteli škol se nám to už daří, protože se začali zaměřovat na podporu technického vzdělávání. Olomoucký kraj jako jeden z prvních krajů začal nabízet zájemcům o řemesla a technické obory studijní a učňovská stipendia. Na podporu přírodovědného vzdělání realizujeme rozsáhlé evropské projekty, konáme konference a vybavujeme školy moderními pomůckami.

„V Olomouci chceme vytvořit sto nových míst pro děti v mateřských školách.“

Co je pro vás důležité v olomouckém školství?

Významnou prioritou pro Olomouc je zajistit dostatečné množství míst ve školkách. Je na první pohled samozřejmé, že každý rodič by měl mít právo a možnost umístit své dítě do školky. Aktuální informace ale mluví tak, že u zápisu do školek v Olomouci neuspělo 327 dětí. Je faktem, že řada z nich ještě nedosahuje věku tří let, ale z mého pohledu, a z pohledu statistik, které mám k dispozici, musí být vytvořeno dalších alespoň sto míst pro děti v městských mateřských školách.

Kde chcete vytvořit sto nových míst pro děti z mateřských skol?

Chtěli bychom příslušnými úpravami navýšit stávající kapacity vybraných školek. Dále se nabízí prostorové využití některých základních škol, kde je značný převis volné kapacity. Zkušenosti jsou takové, že i v některých základních školách běžně funguje mateřská škola. Musím odmítnou to, že tento náš bod by snad znamenal výstavby nových mateřských školek na zelené louce za desítky milionů korun.

Jak se stavíte k faktu, že rodiče školáků musejí často na něco doplácet? Ať už jsou to školní pomůcky, pracovní sešity nebo jiné vybavení.

To je celorepublikový problém, není to jen problém města Olomouce. Domnívám se, že to není dobře. V tomto ohledu jsem ve shodě s aktuálním stanoviskem české školní inspekce, která říká, že to je náklad zřizovatele a nemůže se přenášet na rodiče. Byl bych samozřejmě rád, kdyby naše městské školy měly provozní rozpočet v takové výši, aby nemusely opakovaně žádat rodiče žáků o příspěvek na běžné provozní věci. Není to ani v souladu s legislativou.

Jak se stavíte k příspěvkům rodičů prvňáčků?

S tímto bodem jde do voleb více subjektů. Takzvané pastelkovné platí rodičům prvňáčků obce daleko menší, než je Olomouc. My máme v programu každému prvňáčkovi usnadnit vstup do školy tisícikorunou. Rádi bychom však podporovali také stravování žáků.

Jakým způsobem?

Na podporu úhrady stravy pro děti existují i státní programy, touto problematikou se zabývají také neziskové organizace. Čísla počtu žáků, kteří neobědvají jen proto, že rodiče neuhradí poplatek za stravu, je alarmující. Myslím si však, že město Olomouc může snížit finanční zátěž rodičů tím, že za zřizovatele přispěje vyšší částkou na stravování.

Kde na tyto příspěvky chcete najít zdroje?

To je otázkou priorit. Za sebe říkám, že vzdělání musí být priorita. Pokud vzdělání nebude priorita, tak tady můžeme mít opravené cesty, moderní MHD, ale pokud nebudeme mít vzdělané lidi, tak na tom společnost nebude dobře. Mám-li být konkrétní co se týká možných zdrojů, pak třeba nerozumím dotačnímu programu na podporu soukromých či církevních škol či školek. Možná se to neví, ale stát finančně podporuje soukromé a církevní školky stejně jako ty městské. Není důvod je tedy ještě finančně dotovat z města. A pokud vím, je to v rámci republiky výjimečná záležitost.

Místo zimáku OLAréna a nižší vstupné na fotbal

Přesuňme se od školství ke sportu. Je v Olomouci co zlepšovat?

Jistě, jednou oblastí jsou dotační tituly, které má město nastaveny. V Olomouci je spousta rodičů s dětmi, které dělají individuální sport, ale neumí si sáhnout na finanční podporu. Kraj tento dotační titul má, takže si myslím, že bychom ho mohli mít v rámci města. Další velkou věcí je Plecharéna.

Jaký je váš názor na aktuální podobu Zimního stadionu?

Jedním slovem katastrofa. V jednadvacátém století ve stotisícovém městě hraje hokejový klub nejvyšší hokejovou soutěž v takovém prostředí. Je třeba poděkovat městu, že dotáhlo do konce majetkové nesrovnalosti, protože to byl asi ten základní problém. V tuto chvíli tedy za sebe říkám, že jsem optimista, že Plecharéna skončí a vznikne OLAréna, kterou jsme takto nazvali. OLAréna by měla být novou vizitkou města a měla by být zaměřena multifunkčně. Ne však v té verzi, kterou jsem viděl zpracovanou a jejíž cena je odhadovaná snad na jeden a půl miliardy. To si myslím, že je zbytečně megalomanská stavba pro Olomouc. Je třeba se držet rozumných limitů. Důležité je, že by nám mohl v tomto ohledu finančně pomoci stát. Na diskuzním fóru lídrů kandidujících stran, které organizovala hospodářská komora v Bea centru bylo řečeno, že vláda by mohla vyčlenit na stavbu až 800 milionů korun. Součástí rekonstrukce však musí být i malá hala. To se musí řešit s odborníky, zda nejdříve stavět malou halu a pak OLArénu nebo naopak, druhá věc pak je rozsah multifunkčnosti haly. Tam jsem příznivcem menšího řešení. Dobrým příkladem by mohla být liberecká hala. Například pěkná hala v Chomutově je spíše jen hokejová. Je tedy potřeba vyslechnout názor odborníků a rozhodnout se, kterou cestou se vydat.

Od hokeje pojďme k fotbalu. Nakolik by se mělo město angažovat v rámci fungování SK Sigma Olomouc?

Tato věc je velmi citlivá. Město koupilo stadion, ale málo se angažuje v oblasti řízení. SK Sigma Olomouc je akciová společnost, ve které město nějakým způsobem figuruje. Jedním z prvních kroků, které bych rád prosadil, je dohoda na snížení vstupného na zápasy SK Sigma Olomouc. Vstupné na zápasy Sigmy patří k těm nejvyšším z ligy. Moje otázka zní proč. Proč většina klubů má vstupné pro děti do tří nebo do šesti let zdarma, i když bez nároku na sedadlo? Sigma nemá ani rodinné vstupné. To bychom u nás klidně mohli zavést.

Jak je podle vás možné zařídit z pozice města, aby fotbalový klub, v tomto případě Sigma, snížil vstupné?

To je právě úloha vlastníka stadionu. My na ni v tuto chvíli podle mého názoru trochu rezignujeme. Když vlastníme stadion, platíme za něj určité peníze, tak přece musíme mít možnost říct, co bychom chtěli pro naše občany udělat. A nevidím důvod, proč by Sigma tento požadavek neměla vyslyšet. Je to otázka jednání. Osobně znám některé lidi z vedení Sigmy, vážím si jejich práce a jsem přesvědčen, že by k dohodě mohlo dojít.

Nedomníváte se, že by klub mohl po městu chtít naopak finanční kompenzaci za snížené vstupné?

Ne. Domnívám se, že pokud bude vstupné přívětivější, přijde na fotbal víc fanoušků a vrátí se to. Je k tomu však také potřeba, aby se s fanoušky kvalitně komunikovalo. A teď nemyslím jen Sigmu. Mým cílem je zřídit radu fanoušků a města, které pracovně říkám RAFAM. V této radě by se zástupci fanoušků všech klubů – jak fotbalu, hokeje, tak i volejbalu, házené nebo jakéhokoliv jiného sportu, mohli domlouvat se zástupci města na tom, co je v rámci sportu potřeba udělat, případně jak fanoušky podpořit. Fanoušek je podle mě taky reprezentant města.

„Každý rok by v Olomouci mělo vzniknout jedno dětské hřiště.“

Co říct k neorganizovanému sportovnímu vyžití mládeže? Je podle vás v Olomouci dostatek dětských hřišť?

Především v některých městských částech máme stále deficit. Uvedu příklad, kterým je rozpracované dětské hřiště v Nedvězí, hřiště v Černovírském lese, hřiště v Droždíně, či oprava hřiště na Werichově, Družební apod. Musíme to brát tak, že každé dětské hřiště je součástí prevence kriminality a závislosti na drogách. A pokud si stále stěžujeme na to, že děti jsou jen u počítače, musíme jim také nabídnout místa, kde se mohou realizovat. Hodlám tedy podporovat to, aby každý rok alespoň jedno sportoviště vzniklo.

Jak vnímáte předvolební období? Je to pro vás příjemný frmol nebo to období naopak vnímáte negativně?

Co se týká kampaně v rámci komunálních voleb, tak jsem nováček. Spíš se stále budu držet odbornosti. Chci být větší odborník a menší politik, protože to vnímám tak, že primátor je ryze politická funkce, ale náměstci by svým oborům měli rozumět. Je to samozřejmě práce navíc, ale ta setkání s občany jsou v mnohém inspirativní, protože lidé přinášejí nápady, které by nás samotné ani nenapadly.

Jakým způsobem chcete pozvat k volbám ty, kteří ještě nejsou rozhodnutí, zda vůbec volit půjdou?

Kdy jindy by lidé měli volit, když ne v komunálních volbách? Obec nebo město, kde žijí, je pro ně nejbližší. Já věřím, že lidé této šance využijí. Osobně se domnívám, že většina z nich bude kroužkovat osobnosti. My v ČSSD máme těch osobností opravdu hodně. Všechny bych rád pozval k volbám, protože komunální volby jsou ty, které rozhodují o našem domově.

ZADAVATEL: ČSSD