Svátek slevového šílenství zvaný Black Friday letos připadá na 23. listopadu. Odráží marketingovou snahu nahnat zákazníky do obchodů co nejdříve před Vánoci, což mají zajistit výrazné slevy. Jak už to tak ale někdy bývá, není všechno zlato, co se třpytí. Zdánlivě výhodné ceny jsou často vypočítávány z výrazně zvýšených běžných cen, a konečná úspora tak může být mizivá.
Marketingový koncept Black Friday se zrodil ve Spojených státech, do Evropy se začal přesouvat až po roce 2010. V České republice se jedná o záležitost převážně internetových obchodů.
Z původního jednoho dne v roce se postupně stal čtyřdenní prodloužený víkend nebo i celý týden. Slevové akce se stejným názvem se v českých e-shopech objevují i jindy než na konci listopadu. Některé e-shopy mají Black Friday už od začátku listopadu a slevy pouštějí postupně ve vlnách. Jiné obchody se zase snaží od hlavní vlny slev odlišit a nabízejí zvýhodněné ceny už v září. Z uvedeného je patrné, že se o žádný „svátek nakupování“, jak některé weby inzerují, nejedná. Jde pouze o marketingové využívání známého pojmu podle toho, kdy se to obchodníkům hodí a kdy potřebují podpořit prodeje.
Oblíbenou technikou nejen tuzemských e-shopů je nadsadit před slevovým obdobím ceny a z nadsazených pak počítat slevy. „Existují případy, kdy zboží ve slevě bylo dražší než nezlevněné zboží před Black Friday obdobím. Je tudíž důležité neřídit se podle procentuální výše slevy, ale podle konečné ceny za zboží a konkurenční nabídky navzájem porovnávat. Bohužel je nutné si hlídat také vypočtenou cenu po slevě, jelikož ne vždy výpočty obchodníkům sedí,“ upozorňuje Lukáš Zelený, vedoucí právního oddělení spotřebitelské organizace dTest.
Především e-shopy navíc do slev umísťují jenom zlomek z celkově nabízeného zboží, takže zaklínadlo Black Friday má za úkol hlavně přivést spotřebitele do obchodu. Další fintou, jak snížit náklady, aby bylo možné nabídnout zákazníkům slevy, jsou takzvané Black Friday edice. Zboží je inzerováno jako standardní, ale ve skutečnosti se jedná o balení, v němž chybí příslušenství, které je jinak s produktem dodáváno běžně. Mohou tak chybět propojovací kabely, sluchátka nebo baterie.
Zásadním problémem Black Friday edicí jsou nedostatečné popisky zboží a připojování fotek standardních balení. „Spotřebitelé tak očekávají, že dostanou vše, co je na obrázku, ale při doručení a rozbalení zásilky je čeká zklamání. E-shopy se pak paradoxně mohou zkoušet odvolávat na neúplný popis zboží, v němž příslušenství nebylo uvedeno, i když na doprovodném obrázku bylo. Zde ale platí, že vystavená nabídka i ve formě fotografie je pro obchodníka závazná,“ uvádí Lukáš Zelený.
V kamenných obchodech je na místě obezřetnost stejně jako v jiných slevových obdobích. Pokud se jedná o vyšší slevu nebo vám na slevě záleží, měli byste si zapamatovat či poznačit cenu na regálu nebo věšáku a při markování hlídat částku, která se objeví. „Jestliže je vyšší než deklarovaná, je rozumné věc nekoupit, protože zpětné domáhání se vrácení rozdílu v ceně je podle zkušeností z naší poradenské praxe skoro vždy složité. Pokud prodávající nebude chtít zboží za uvedenou cenu prodat, i přesto, že je pro něj nabídka u vystaveného zboží závazná, vždy je možné jít se poohlédnout do solidnějšího obchodu,“ doporučuje Zelený.
Za spojením pojmu Black Friday s výraznými slevami je notná dávka černého humoru. V historii, především Spojených států, se tak označuje hned několik pátků, v průběhu kterých došlo k nějaké kalamitě. Prvním zaznamenaným „Černým pátkem“ byl krach na americké burze se zlatem 24. září 1869. Temné stránky má Černý pátek i ve své soudobé marketingové podobě: v roce 2008 nedočkaví nakupující ušlapali zaměstnance Wal-Martu ve státu New York a k méně či více závažným zraněním dochází při soubojích o zlevněné zboží v obchodech v USA každoročně.
