Brigáda v M.L.S. Holice není jen o penězích, říká sympaťák Mikuláš Ingriš. Za dva roky se vypracoval na obchodníka

Proč jsi šel před více jak dvěma lety na brigádu právě do M.L.S. Holice?
V té době jsem studoval strojárnu, takže mi to přišlo jako dobrá volba, podívat se někam, kde své teoretické znalosti můžu srovnat s praxí. V té době jsem ale o brigádě přemýšlel stejně, jako většina osmnáctiletých středoškoláků - prostě jsem si chtěl přes prázdniny vydělat nějakou tu kačku.

Soudě podle toho, že jsi teď na pozici referenta podpory prodeje, předpokládám, že se ti tu zalíbilo…
Přesně tak. Druhý rok jsem sem šel na brigádu zase a po škole jsem do M.L.S. Holice nastoupil jako operátor výroby. To mi dalo strašný rozhled a přehled o firmě, navíc jsem rychle zapadl, protože jsem měl zkušenosti už z brigády, kde s vámi pracují stejně, jako byste byl normální zaměstnanec.

Takže i noční směny, příplatky a podobné věci?
Přesně tak. Zpětně ten systém strašně oceňuji, protože mne opravdu připravil na dennodenní práci, a je jedno, jestli tady v M.L.S. Holice, kde jsem zůstal, nebo kdekoli jinde.

Co jsi na brigádě dělal?
Pracoval jsem na přípravě, prošel jsem si toho postupně víc, pořád jsem se něco učil. Už od začátku jsem byl z práce nadšený, a to hlavně díky kolektivu. V M.L.S. Holice se vyrábí sice generátory, od malých až po ty obrovské, ale na přípravě se chystají jednotlivé součástky, a že je jich opravdová spousta. Nehrozil tedy nějaký stereotyp, naopak - téměř každý den jsem dělal na brigádě něco jiného.

Jak jsi věděl, co dělat?
Vždycky se mě někdo ujal. Proto mluvím o kolektivu - vždy byl někdo po ruce, kdo mi poradil, ukázal mi co a jak, pomohl mi, když jsem třeba nestíhal. A to jsem se opravdu učil téměř vše od začátku, protože ze školy jsem měl jen teoretické znalosti.

Mikuláš při nástupu na brigádu do M.L.S. Holice

Pořád se tady bavíme o brigádě, nejde mi ale do hlavy, že před dvěma roky jsi byl brigádník a teď tu sedíme u tebe v kanceláři a ty vyřizuješ objednávky se zahraničím?
Čas od času se na nástěnce v “bazénu”, jak tady říkáme odpočinkové zóně, protože je laděná do modra, objevila nabídka práce na některé z pozic tady ve firmě. Když jsem tu pak po škole dělal pár měsíců ve výrobě, jedna taková nabídka mne upoutala - byla to právě pozice referenta podpory prodeje.

Jak probíhalo výběrové řízení?
Úplně standardním způsobem, tak, jak kdybych přišel do úplně cizí firmy - byl to pohovor s vedoucím pracovníkem, ptal se mne na nutné předpoklady pro danou práci a další věci spojené s mou způsobilostí.

A ty jsi byl tehdy natolik zkušený?
Ne ani tak zkušený, jako spíš zapálený pro věc. Měl jsem navíc přehled, co se ve firmě děje, čím se zabývá a jaká jsou tu pravidla - prostě a jednoduše bylo poznat, že tu chci opravdu pracovat.

Takže jsi nic moc o obchodu nevěděl?
Všechno jsem se naučil. To je další věc, kterou na M.L.S. Holice velmi cením - pokud zaměstnanec jen trošku chce, může se zde vzdělávat a školit. Firma nabízí velkou škálu kurzů a školení, včetně těch pro tuto pozici, takže nebyl problém se vše potřebné naučit.

Komunikuješ často v angličtině, tu ses taky musel naučit?
Tu jsem uměl už dříve. Samozřejmě se ji snažím neustále zdokonalovat. Hodně mi v tom napomáhá dennodenní kontakt s klienty, kteří jsou třeba z Francie či klienty z Belgie a Irska.

Za dva roky jsi se v rámci jedné firmy dostal z výroby na obchodní oddělení, kam dál?
Určitě chci zůstat tady. Jakou pozici a zkušenosti mi to do budoucna přinese, samozřejmě nevím, ale nechám se překvapit. Teď jsem maximálně spokojený.