Rychlejší a snadnější zjištění mechanismů, pomocí kterých se rostliny vyrovnávají například se suchem, umožňuje nová metoda vyvinutá vědci z Centra regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum (CRH). Metoda může pomoci šlechtitelům, výzkumníkům i v agrochemickém průmyslu při vývoji antistresových látek.Řekla to Cintia F. Marchetti z oddělení molekulární biologie CRH, která se na výzkumu podílela. Výsledky studie publikoval časopis Frontiers in Plant Science.
„Hledali jsme účinný nástroj pro komplexní analýzu většího počtu geneticky modifikovaných linií ječmene a posouzení jejich vlastností včetně tolerance vůči suchu. Pokud bychom využili klasické postupy, trvalo by to velice dlouho. Snažili jsme se proto vytvořit novou metodu, což se po roce práce povedlo," uvedla Marchetti.
Nová metoda kombinuje prvky velkokapacitního screeningu, obrazové analýzy a stanovení jednoduchých metabolitů. Hlavní sledovanou vlastností je výška porostu, která se mění v závislosti na stresu a adaptaci rostliny. „Tato vlastnost současně úzce souvisí s obsahem některých biologicky aktivních látek v rostlinách, především určitých polyaminů, které pak slouží jako markery reakce na stres. Toto lze využít jak při výzkumu pro porovnání velkého množství transgenních linií, tak při šlechtění, kdy je potřeba rychle selektovat linie odolné vůči stresu," uvedla Marchetti.
Automatizované systémy pro fenotypizaci rostlin umožňují rychlé a neinvazivní vyhodnocování vlastností rostlin. S jejich pomocí lze následně vybrat odrůdy, které nejlépe odolávají stresovým podmínkám, například suchu. Tyto metody byly ale dosud často založeny na analýze růstu rostlin pěstovaných v jednotlivých květináčích, takže výsledky jsou následně těžko přenositelné do praxe.
Nový postup olomouckých výzkumníků je odlišný. „Rostliny na polích nerostou izolovaně, ale ve společenstvích, vzájemně se ovlivňují. Naše metoda se proto snaží více přiblížit reálným podmínkám a analyzuje nikoliv jednotlivé rostliny, ale celé populace rostlin společně rostoucích na malé ploše," řekla Nuria De Diego z oddělení chemické biologie a genetiky CRH.
CRH, v němž pracují desítky vědců z několika zemí, bylo v Olomouci otevřeno v roce 2013. Vybudování moderního vědeckého pracoviště stálo 808 milionů korun, přičemž investiční náklady pokryla dotace z fondů EU a státního rozpočtu. Na projektu se podílejí Univerzita Palackého, Ústav experimentální botaniky AV ČR a Výzkumný ústav rostlinné výroby.
