Hněvotín podal žalobu na kraj kvůli plánovanému zastavění úrodné půdy

Hněvotín se záměrem biomedicínského centra dlouhodobě nesouhlasí, protože projekt počítá s výstavbou velkých hal na poli v těsném sousedství vesnice. Vedení Hněvotína se obává také toho, že zastavění takto velké plochy by ohrozilo zdroje pitné vody v obci, neboť z tohoto území proudí spodní voda do vesnice a zásobuje místní studny.

Aktualizaci zásad územního rozvoje schválenou krajskými zastupiteli ale Hněvotín bude muset zapracovat do svého územního plánu. „Zastupitelstvo obce Hněvotín nesouhlasí s usnesením zastupitelstva Olomouckého kraje a zplnomocnilo starostu podat správní žalobu na krajský úřad," uvedl Dvořák. Obec tento týden vybere právní kancelář, která žalobu na hejtmanství připraví. „Uchází se o to tři advokátní kanceláře," podotkl Dvořák.

Krajští úředníci zastupitelům v září doporučili námitky Hněvotína vůči záboru zemědělské půdy pro stavbu technologického centra zamítnout, jelikož krajský úřad je vázán loňskou dohodou ministerstva pro místní rozvoj a ministerstva životního prostředí ohledně této strategické plochy, která připouští zábor až 44 hektarů půdy ve veřejném zájmu.

K vybudování biomedicínského centra se podle Mladé fronty Dnes před lety v memorandu přihlásily Univerzita Palackého, Fakultní nemocnice Olomouc, agentura CzechInvest, klastr MedChemBio a developerská společnost Gemo. Zastupitel Petr Daněk a jednání zastupitelstva přečetl dopis rektora UP Jaroslava Millera, který na jeho dotaz odpověděl, že UP se na přípravě projektu nepodílí a ani to neplánuje.

Opoziční zastupitel a bývalý ministr zemědělství Marian Jurečka upozornil na to, že zákon dovoluje úředně přeměnit kvalitní půdu na průmyslovou oblast pouze za podmínky, že veřejný zájem výrazně převažuje nad ochranou zemědělského půdního fondu. „Veřejný zájem nevidím, vidím tu zájem vyjít vstříc několika investorům," podotkl Jurečka, podle kterého by investoři mohli využít jiné volné plochy v Olomouckém kraji a nezabírat kvalitní půdu.