Přečetli jste si nadpis této glosy a říkáte si: „Opravdu? Další pisálek chce vyjádřit svůj názor?“ Ano, opravdu. Dovolte mi vyjádřit znepokojení nad tím, co se stalo 17. listopadu 2015 na Albertově. Tentokrát ale nebudu psát z pozice redaktora, dovolte mi, abych dnes vystoupil jako student.
Jako studenta se mě akce pořádaná na Albertově opravdu hluboce dotkla. Na místě, které je pro český národ symbolem svobody, se totiž odehrálo něco, co nemá v moderních dějinách naší země obdoby. Odkaz těch, díky kterým můžeme svobodně vyjádřit svůj názor, svobodně vyznávat jakékoli náboženství, byl pošpiněn tím nejhorším způsobem.
Pan prezident ukázal, že naprosto kašle na to, co se od něj od doby jeho zvolení očekávalo. V prezidentských volbách totiž nevyhrál nijak drtivě a národ byl rozdělen na ty, kteří mu jmenování přáli, a na ty druhé. Jeho úkolem mělo od počátku být Čechy opět sjednotit. Co pro to ale za necelé tři roky udělal? Nic. A Albertov byla poslední kapka. Tečka za větou, kterou Miloš Zeman rozepsal brzy po svém jmenování. „Kdo se mnou nesouhlasí, neměl by být považován za platného člena společnosti.“ TEČKA.
Skutečnost, že na památné místo zapsané zlatým písmem do dějin českého národa byli vpuštěni jen pochlebovači současného pana prezidenta, a že se namísto oslavy památného dne měla konat akce oslavující velikost hlavy státu, mě ani nepřekvapila. Na podobné demonstrace jeho ješitnosti jsem už zvyklý, zaráží mě spíše fakt, že se hlava státu, reprezentant každého z nás, nezdráhala vstoupit na jedno pódium s vůdčími osobnostmi skupiny, která otevřeně mluví o utlačování práv a svobod určité skupiny lidí. A to prosím v Den boje za svobodu a demokracii. To už není jen zarážející. To je urážející.
Miloš Zeman pošlapal odkaz těch, kteří pro nás vybojovali svobodu. Zoral pole, na němž vyrostly hodnoty nejcennější, na jejich místě zasel nenávist a vše důkladně prolil konvičkou netolerance. Ptám se: Proč?
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
