Do karantény nebudou muset lidé, kteří se potkají s nakaženým s rouškou či respirátorem a sami také budou mít ochranu dýchacích cest. Karanténa nebude podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha nutná ani pro lidi, kteří už nemoc prodělali v posledních devadesáti dnech. Vojtěch to řekl novinářům po dnešním jednání Rady vlády pro zdravotní rizika.
Algoritmy pro posílání lidí do karantény podle ministra vydá jako nařízení hlavní hygienička Jarmila Rážová.
Do karantény posílají hygienici rizikové kontakty nakažených lidí, od 1. září byla její délka zkrácena ze dvou týdnů na deset dní. Stejně byla zkrácena i nařízená izolace lidí přímo nakažených.
Pokud lidé příznaky mají, jsou v izolaci ještě tři až čtyři dny po jejich vymizení. K ukončení karantény ani izolace není třeba test, výjimkou jsou lidé pracující ve zdravotnictví a sociálních službách a lidé se zhoršenou imunitou.
Karanténa je oddělení osob, u nichž je podezření, že byly v kontaktu s někým nakaženým. Člověk, kterému byla nařízena domácí karanténa, by měl zůstat doma a nevycházet ani na nákup či k lékaři. Pouze ti, kteří nemají možnost využít pro potřeby nákupu dodavatelské služby, mohou na nezbytně nutnou dobu opustit domov.
Izolace se týká lidí, u nichž se nemoc laboratorně prokázala, a slouží k jejich oddělení od ostatní populace. U méně závažné infekce může být v domácím prostředí, při závažnějším průběhu na infekčním oddělení v nemocnici.
Nemocnice podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) zvládnou násobně víc pacientů s covidem-19, i vážných případů. Volná je podle něj víc než čtvrtina lůžek na odděleních anesteziologie a resuscitace a jednotkách intenzivní péče a 58 procent plicních ventilací. Podle premiéra Andreje Babiše (ANO) je v nemocnicích 305 pacientů s nákazou novým typem koronaviru a intenzivní péči potřebuje 51 z nich. Řekli to novinářům po dnešním jednání vládní Rady pro zdravotní rizika.
Podle ministra je zásadní kapacity nemocnic každý den sledovat. „Psal jsem dopis hejtmanům, aby zajistili, že všechny nemocnice budou hlásit informace do dispečinku intenzivní péče," uvedl Vojtěch. Postupně se do dispečinku podle něj napojují i zdravotnické záchranné služby, zatím jich je zhruba polovina. „Bude přesně vědět, kde jsou jaké kapacity volné, kam směřovat pacienta s covidem," dodal.
V nemocnicích je podle vedoucího Klinické skupiny COVID a Dispečinku intenzivní péče při ministerstvu zdravotnictví Vladimíra Černého 2,1 procenta z pozitivně testovaných, uvedl v tiskové zprávě. V těžkém stavu je podle něj asi čtvrtina hospitalizovaných. "Nejvíce pacientů je v Praze a Jihomoravském kraji. Umělou plicní ventilaci nyní potřebuje nejvíce pacientů v Praze," uvedl.
Riziko, že bude muset nakažený do nemocnice, podle dat roste s věkem. U mladých lidí do pětačtyřiceti let je to asi 1,6 procenta, u starších pětasedmdesáti let téměř čtyřicet procent. Podobně souvisí s věkem také ohrožení těžkým průběhem. Lidem do pětačtyřiceti let hrozí u 0,1 procenta osob a desetině lidí nad pětasedmdesát let.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
