Přestaňte vybírat platby záloh na odvody u živnostníků, vyzývá Hospodářská komora

„Stát by měl obdobně, tak jako na jaře, systémově odpustit placení záloh na sociální a zdravotní pojištění, a přiměřeně snížit i celoroční výši povinného pojistného právě proto, že to byl zásah státu, který neumožňuje drobným podnikatelům pracovat ani v té míře, aby mohli platit zálohy i jen v minimální výši,“ uvedl prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý.

S podobným návrhem přišla už dříve opoziční SPD. Ta navrhuje, aby podnikatelé postiženi vládními protikoronavirovými omezeními nemuseli platit půl roku zdravotní a sociální odvody. Osvobození by se podle dvojice navrhovaných novel týkalo osob samostatně výdělečně činných, které mají nárok na takzvaný kompenzační bonus. Peněžité dopady předkladatelé odhadli dohromady zhruba na 3,2 miliardy korun.

„Cílem tohoto opatření je umožnit osobám samostatně výdělečně činným, jejichž podnikání bylo vládními nařízeními zcela pozastaveno anebo významně omezeno, toto kritické období překonat,“ uvedli předkladatelé v důvodových zprávách. Úlevy v odvodech navrhují pro podnikatele od ledna do konce června.

V případě zdravotních odvodů poslanci SPD chtějí, aby je za živnostníky platil stát. Částka by činila podle návrhu 1167 korun měsíčně. Snížení příjmů ze zdravotního pojistného a zvýšení výdajů státního rozpočtu by představovalo podle autorů zhruba 1,71 miliardy korun. Na sociálních odvodech by stát přišel podle odhadů ve zdůvodnění o 1,5 miliardy korun.

Navýšení kompenzačního bonusu

Hospodářská komora podpořila záměr senátorů navýšit kompenzační bonus pro osoby, jejichž podnikání bylo buď zcela zakázáno, nebo tak významně omezeno, že nemohou vykonávat svou výdělečnou činnost. Řešení nedávno navržené Senátem, tedy navýšení pomoci z 500 na 667 korun právě kvůli odvodům, je podle Dlouhého zbytečným transferem peněz od státu k podnikatelům a pak zpět státu.

„Je zřejmé, že si tuto situaci, kdy jsou živnostníci bez příjmů ze své aktivity, nezavinili sami vlastními chybami v podnikání, ale že je jejich hospodářská „nečinnost“ způsobena administrativním zásahem státu. Doba, po kterou omezení jejich podnikání trvá, nemůže být považována za běžné či očekávatelné podnikatelské riziko, se kterým je nutno počítat,“ podotkl Dlouhý.