Velkou kritiku a nesouhlas vzbudila přestavba historického nájemního domu Václava Wittnera v Olomouci. Jedna z dominant dómské čtvrti totiž přišla o svou pozoruhodnou nárožní věž. Památkáři se brání, že v rámci stávajících zákonů nemohli nic dělat.
Odstranění věže provází velmi kritické komentáře. Několikapodlažní historický dům přitom leží v ochranném pásmu městské památkové rezervace v Olomouci.
"Jako Plzeňačka jsem si Olomouc zamilovala a ráda se do ní vracím. Olomouc mě okouzluje neskutečnými domy s romantickými fasádami, balkonky a věžičkami. Je smutné vidět, že to, oč Plzeň přišla během těžkého bombardování za války, se v Olomouci dožilo dneška, aby pro nedostatek zájmu bylo jednoduše zbouráno," postěžovala si ve skupině Za krásnou Olomouc jedna z diskutujících.
"Mrzí mně, že za třicet let od revoluce jsme se ve vnímání estetična v centru měst a obcí příliš neposunuli. Bohužel i v Olomouci často mám tento pocit. A netýká se to jen majitelů domů nebo obchodů, ale i firem, samosprávy a veřejných institucí," podotkla například i Eva Lebedová.
Kritika a odpor obyvatel dokonce vedly až k podání stížnosti na Národní památkový ústav a celý případ projednávali také olomoučtí radní.
Národní památkový ústav v Olomouci uvedl, že rekonstrukcí Wittnerova domu se zabývá již od roku 2018. Součástí stavby byla kompletní výměna střechy.
"V písemném vyjádření jsme nesouhlasili se změnou hmotového řešení střech. Z důvodu havarijního stavu jsme akceptovali snesení nárožních atikových nadezdívek a věžní nástavby, zároveň jsme však uplatnili podmínku k jejich podrobnému zaměření a dokumentaci k budoucí případné obnově," vysvětlil ředitel ústavu František Chupík.
Zákon o státní památkové péči podle něho památkářům jiné možnosti nedává. "Národní památkový ústav lituje snesení věže a změny charakteru zástavby v bezprostředním okolí městské památkové rezervace. Ochranné pásmo však podle památkového zákona neposkytuje potřebnou míru regulace pro ochranu všech architektonických a urbanistických hodnot," tvrdí ředitel.
Podle něho by ochranu historických staveb měl v podobných případech zajistit stavební úřad na základě Úmluvy o ochraně architektonického dědictví nebo by měla přijít na řadu plošná ochrana v rámci památkové zóny nebo územního plánu.
"V tomto případě není rozhodné, jak z hlediska památkových hodnot dopadají zamýšlené práce na samotnou nemovitost ležící v ochranném pásmu, nýbrž jde o dopady na chráněný statek, kterým je městská památková rezervace," vysvětlil ředitel památkového ústavu.
Majitelé nemovistosti se hají, že neměli jinou možnost.
"Bytový dům koupila společnost Dobrovského 910 residence bohužel v extrémně havarijním stavu, kde byla narušená i statika celého domu. Moc nás mrzí, že se nám nepodařilo zachránit stoprocentně původní ráz domu, každopádně se nám podařilo a zachraňujeme spousty jiných ozdobných okrasných prvků," sdělil zástupce majitelů Martin Pacák.
Podle Pacáka bohužel neexistuje žádná dotace nebo fond, který by dokázal na podobnou renovace přispět.
Chceš mít přehled o tom, co se děje kolem tebe?