Velkou kritiku a nesouhlas vzbudila přestavba historického nájemního domu Václava Wittnera v Olomouci. Jedna z dominant dómské čtvrti totiž přišla o svou pozoruhodnou nárožní věž. Památkáři se brání, že v rámci stávajících zákonů nemohli nic dělat.
Odstranění věže provází velmi kritické komentáře. Několikapodlažní historický dům přitom leží v ochranném pásmu městské památkové rezervace v Olomouci.
"Jako Plzeňačka jsem si Olomouc zamilovala a ráda se do ní vracím. Olomouc mě okouzluje neskutečnými domy s romantickými fasádami, balkonky a věžičkami. Je smutné vidět, že to, oč Plzeň přišla během těžkého bombardování za války, se v Olomouci dožilo dneška, aby pro nedostatek zájmu bylo jednoduše zbouráno," postěžovala si ve skupině Za krásnou Olomouc jedna z diskutujících.
"Mrzí mně, že za třicet let od revoluce jsme se ve vnímání estetična v centru měst a obcí příliš neposunuli. Bohužel i v Olomouci často mám tento pocit. A netýká se to jen majitelů domů nebo obchodů, ale i firem, samosprávy a veřejných institucí," podotkla například i Eva Lebedová.
Kritika a odpor obyvatel dokonce vedly až k podání stížnosti na Národní památkový ústav a celý případ projednávali také olomoučtí radní.
Národní památkový ústav v Olomouci uvedl, že rekonstrukcí Wittnerova domu se zabývá již od roku 2018. Součástí stavby byla kompletní výměna střechy.
"V písemném vyjádření jsme nesouhlasili se změnou hmotového řešení střech. Z důvodu havarijního stavu jsme akceptovali snesení nárožních atikových nadezdívek a věžní nástavby, zároveň jsme však uplatnili podmínku k jejich podrobnému zaměření a dokumentaci k budoucí případné obnově," vysvětlil ředitel ústavu František Chupík.
Zákon o státní památkové péči podle něho památkářům jiné možnosti nedává. "Národní památkový ústav lituje snesení věže a změny charakteru zástavby v bezprostředním okolí městské památkové rezervace. Ochranné pásmo však podle památkového zákona neposkytuje potřebnou míru regulace pro ochranu všech architektonických a urbanistických hodnot," tvrdí ředitel.
Podle něho by ochranu historických staveb měl v podobných případech zajistit stavební úřad na základě Úmluvy o ochraně architektonického dědictví nebo by měla přijít na řadu plošná ochrana v rámci památkové zóny nebo územního plánu.
"V tomto případě není rozhodné, jak z hlediska památkových hodnot dopadají zamýšlené práce na samotnou nemovitost ležící v ochranném pásmu, nýbrž jde o dopady na chráněný statek, kterým je městská památková rezervace," vysvětlil ředitel památkového ústavu.
Majitelé nemovistosti se hají, že neměli jinou možnost.
"Bytový dům koupila společnost Dobrovského 910 residence bohužel v extrémně havarijním stavu, kde byla narušená i statika celého domu. Moc nás mrzí, že se nám nepodařilo zachránit stoprocentně původní ráz domu, každopádně se nám podařilo a zachraňujeme spousty jiných ozdobných okrasných prvků," sdělil zástupce majitelů Martin Pacák.
Podle Pacáka bohužel neexistuje žádná dotace nebo fond, který by dokázal na podobnou renovace přispět.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
