Po skvělém startu propadnutí se pořadím na chvost. Tak nějak by se s trochou nadsázky dal přirovnat postoj Česka k elektronizaci veřejné správy, ve které zaostává za řadou evropských zemí. Paradoxem je fakt, že stát před deseti lety vybudoval technologickou základnu nezbytnou pro modernizaci veřejných služeb v takovém rozsahu, bezpečnosti a kvalitě, jakou v té době neměl žádný jiný evropský stát.
„Tato technologická základna státu umožňuje modernizovat služby poskytované občanům. Stát by mohl bezpečně, rychle a transparentně sdílet jednou pořízené údaje o občanech, podnikatelích i firmách, ale i veřejné správě samotné. Prostřednictvím těchto nástrojů a spravovaných dat by mohl efektivně řídit celou veřejnou správu a její modernizaci, včetně její digitalizace. Její potenciál ale využívá po mnoho let nedostatečně,“ shrnul při nedávné debatě podnikatelů a expertů na elektronizaci státu na Hospodářské komoře její prezident Vladimír Dlouhý.
Právě Hospodářská komora poukazuje na to, že státu se podařilo vybudovat propojenou a sdílenou technologickou infrastrukturu v letech 2006 až 2013. Tehdy státní správa vytvořila systém základních registrů, datových schránek, Portál veřejné správy, 14 datových center krajských měst a 205 datových center obcí s rozšířenou působností. K systému základních registrů se postupně připojilo všech více než 5,5 tisíc agendových informačních systémů veřejné správy a začala se sdílet už jednou pořízená data. Vzájemnou kontrolou a verifikací se tato data „očistila“ a zajistila se tak jejich validita.
Za posledních osm let však Českou republiku řada evropských zemí v digitalizaci veřejných služeb a v pokrytí vysokokapacitními sítěmi přeběhla. „Příčinami dosud ne zcela úspěšné digitalizace státu se staly neschopnost najít širší politickou shodu na systematickém rozvíjení centrálně sdílených informačních systémů, minimální snaha o nutné prodigitální změny legislativy, neochota vytvářet tlak na rozvoj propojeného datového fondu, malá ochota zavádět nové způsoby zajištění ICT služeb, například prostřednictvím cloud computingu, zakořeněný resortismus, nedostatečná personální kapacita ICT specialistů na straně státu a v neposlední řadě i nedostatečná schopnost hledat ekonomicky výhodné možnosti spolupráce se soukromým sektorem,“ popsal důvody současného stavu viceprezident Hospodářské komory Zdeněk Zajíček. Ten stojí mimo jiné za vznikem CzechPointů nebo datových schránek.
Pro úspěšnou digitalizaci a digitální transformaci bude Česko potřebovat také kvalitní, bezpečnou a konkurenceschopnou infrastrukturu pevných a mobilních datových sítí. Česko je ale země se zhruba 6 200 obcemi. Z toho přibližně v pět tisíc obcích žije méně než tisíc obyvatel, dokonce drtivá většina z těchto pěti tisíc obcí má méně nežli 500 obyvatel. To je stejný počet obyvatel, jaké má pět vchodů panelového domu na pražském Jižním Městě. Podle „síťařů“ není možné takové obce pokrýt kvalitní sítí bez zásadní podpory ze strany státu a samospráv.
„Je proto nezbytné odstranit překážky bránící výstavbě sítí, a tam, kde neexistuje přirozený tržní zájem, zajistit pokrytí bílých míst z dotací národních nebo evropských fondů,“ je přesvědčen Zajíček.
Evropská komise vydala přesně před rokem hospodářská doporučení pro členské státy Evropské unie. V případě České republiky se jimi jako červená nit táhne potřeba digitalizace veřejné správy. V ní má tuzemsko co dohánět.
V roce 2019 obsadila z pohledu zesíťování státního a obecního aparátu, akceschopnosti a rychlosti poskytování výrazně rychlejších a dostupnějších služeb až 21. místo v EU. Česko je pod průměrem EU téměř ve všech ukazatelích takzvaného DESI indexu pro oblast eGovernmentu, ať už jde o podíl lidí, kteří podávají formuláře úřadům online, o využívání elektronických receptů nebo online služby pro podniky.
Na špici jsou Finsko, Švédsko, Nizozemsko a Dánsko, čili severský blok EU. Zároveň jde o lídry digitalizace v globálním měřítku. Následují Velká Británie, Lucembursko, Irsko, Estonsko a Belgie. Naopak některé státy mají před sebou ještě dlouhou cestu. EU jako celek se také potřebuje zlepšit, aby obstála v konkurenci zbytku světa.
Počet uživatelů digitální veřejné správy, usoudila Evropská komise, roste pomalu, protože pouze malý podíl obyvatel využívá digitální prvky občanského průkazu. Jen jednapadesát procento osob, které potřebují předložit úřední formuláře úřadům veřejné správy, tak to v loňském lednu učinilo elektronicky. V EU tak v průměru činí 64 procenta občanů. Nejvyšší kontrolní úřad nadto poukázal na fakt, že důvodem pomalé digitalizace veřejných služeb pod průměrem EU je pomalé tempo právních změn, nedostatek odborníků a zastaralé informační systémy.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
