Zřejmě několik generací tehdejší vládnoucí elity bylo pohřbeno v Býčí skále na Blanensku, která v šestém a pátém století před naším letopočtem sloužila k ukládání těl zemřelých. Vyplývá to z revizního výzkumu této lokality, na kterém se podíleli archeologové z Univerzity Palackého v Olomouci a Univerzity Karlovy v Praze ve spolupráci s kolegy z dalších univerzit a institucí. Novinářům to dnes sdělil mluvčí UP Egon Havrlant. První předběžné výsledky výzkumu archeologové představí v září na konferenci Kras, jeskyně a lidé v Blansku.
"Mrtví velmožové a velmožky byli s pohřební výbavou, jídlem a dary uloženi v dřevěných komorách obložených kameny. Domníváme se, že šlo o jeskynní svatyni z let 575 až 450 před naším letopočtem. Identifikovali jsme nedávno i fragmenty šesti pohřebních vozů, což je polovina z celkového počtu na území Evropy z tohoto období," uvedl vedoucí výzkumu Martin Golec z katedry historie Filozofické fakulty Univerzity Palackého.
Cílem výzkumu vědců z několika českých univerzit bylo znovu probádat lokalitu Býčí skály, kterou v roce 1872 zkoumal Heinrich Wankel. Kromě nálezů úlomků keramiky, dřevěných vozů s kovovými ozdobami, šperků a zbraní přinesl výzkum postupně nové a často také zásadní poznatky.
"Po Wankelově výzkumu zůstala řada otázek. Donedávna se například myslelo, že ostatky lidí a předmětů ležely pod zemí v černé vrstvě, která vznikla hořením. Teď vše ale nasvědčuje tomu, že šlo o přirozený proces tlení. Nám se totiž podařilo pod betonovou podlahou jeskyně najít ve čtyřech sondách neporušenou původní vrstvu a zrekonstruovat dávnou podobu jeskyně," podotkl Golec.
Způsob ukládání mrtvých těl v místě, kudy protéká podzemní potok při velkých povodních, je podle podle odborníků naprosto unikátní. "Prostory v Býčí skále místy zaplavovala a dodnes tu a tam zaplavuje voda. Nikdy jsme se s podobným ukládáním mrtvých do povodňového řečiště nesetkali. V Evropě není známé," upozornil Golec.
Archeologové se domnívají, že tento způsob pohřbívání byl zvolen záměrně a jednalo se o symbolický akt. "Naši předkové věřili, že pod zemí mrtvý patří bohu či bohům a jiným bytostem a že hříchy z pozemského světa odplaví voda. Tehdejší elity se rády stavěly mezi lidi a bohy, což je nesmírně zajímavá věc. Nabízí se zde očistná úloha vody. Bude úkolem dalšího teoretického výzkumu nejen tato, ale všechna terénní data správně interpretovat," dodal Golec.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
