Pestrobarevné hemžení u krmítka. Ornitologové radí, jak přilepšit ptactvu v zimě

„Ptáci nejsou na krmítkách životně závislí, ale rádi si přilepší potravou ze snadno dostupného zdroje. Ale pokud nastanou kruté mrazy s větrem a námrazou, může potrava z krmítek zachránit i život drobným opeřencům,“ objasňuje Jiří Šafránek, místopředseda Moravského ornitologického spolku.

Nejvhodnější potravou pro zimní přikrmování ptáků jsou podle odborníků z Moravského ornitologického spolku semínka slunečnice a drcené vlašské ořechy. V menší míře, jako doplněk, je možné přidat semena máku, řepky, prosa, loupaného ovsa a pšenice. „Pokud některá semena v krmítku zůstávají bez povšimnutí a ptáci je tam nechávají, je lepší je do krmítka nedávat,“ radí Šafránek.

V obchodech je možné koupit i různé směsi pro zimní přikrmování ptáků. „Nejlepší jsou ty, ve kterých jsou převážně semena slunečnice. V některých prodejnách masa prodávají i hovězí lůj, který rádi zobou sýkory, brhlíci nebo strakapoudi,“ doplňuje znalec ptactva z Přerovska.

Rarita u krmítka? Brkoslav severní

Nejčastějšími návštěvníky krmítek jsou podle pozorování ornitologů sýkora koňadra a modřinka, zvonek zelený, vrabec domácí, vrabec polní a kos černý. Ojediněle se na krmítkách a v jejich okolí objevují i čížci lesní, stehlíci obecní, sýkora uhelníček, sýkora babka, brhlík lesní, pěnkava jikavec, pěnkava obecná, hýl obecný, dlask tlustozobý, drozd kvíčala, drozd cvrčala, červenka a strakapoud velký. Za nejvzácnější a nejkrásnější skvost krmítek je ochránci ptáků považován brkoslav severní.

Pro kosy, kvíčaly, cvrčaly a brkoslavy jsou největší pochoutkou jablka a plody jeřabin. Můžete je zavěsit na větve před okno nebo kolem krmítka. „Sýkorky, brhlíky a strakapoudy spolehlivě přiláká zavěšený hovězí lůj nebo lojová koule. Někteří ptáci, jako například pěnkavy, jikavci a chocholouši, nejraději sbírají semena na zemi pod krmítkem a tak vůbec nevadí, když nějaká semena z krmítka vypadnou,“ zmiňuje Jiří Šafránek s tím, že čím pestřejší jídelníček ptákům lidé ptákům nabídnou, tím více druhů na něm a v jeho okolí můžete pozorovat. Druhým faktorem je také blízkost přírody od krmítka.

„Do krmítek naopak v žádném případě nepatří zbytky jídel z kuchyně, chleba a slané pečivo. Z krmítek je nutné pravidelně odstraňovat zbytky krmiva, aby se nestalo zdrojem plísní a nemocí,“ řekl závěrem Jiří Šafránek z Moravského ornitologického spolku.