Mít svůj vlastní bunkr? Dětský sen mnoha chlapců si plní trojice mladíků z Přerovska. Ještě před dosažením plnoletosti se pustili do náročné renovace poničeného objektu s pozorovatelnou. Budova nedaleko památníku druhoválečného masakru na Švédských šancích, kterou ještě nedávno obývali bezdomovci, dostává druhou šanci. A v budoucnu by zachránci bunkru chtěli objekt i s dobovými předměty zpřístupnit lidem.
Když nyní patnáctiletý Erik Tala s jen o trochu staršími kamarády poprvé místo v lese u Horní Moštěnice navštívil, vypadalo žalostně. „Po celém okolí bylo rozvěšené staré oblečení. Bydleli tam bezdomovci a většina lidí se tam bála chodit. Kdo se odvážil jít dovnitř, tak viděl, jak je to tam plné nepořádku. A ten byl i všude okolo,“ zavzpomínal student, který věnuje obnově unikátní stavby.
Na konci roku 2020 přišla myšlenka místu vrátit původní podobu. A záměr se postupně začíná vyplňovat. Po úklidu okolí se práce přesunuly do vnitřních prostor. Nejdříve se však kluci z Přerovska museli domluvit s obcí i s lidmi bez domova, kteří v bunkru přebývali. „Zajistili jsme nějaké věci jako byl velký stan a jídlo, tím jsme je vybavili před odchodem. Bez jakýchkoliv konfliktů jsme se dohodli a objekt jsme mohli uzavřít,“ popsal Erik Tala.
Středa, 26. ledna 2022, 08:58
Okružní křižovatka by měla v letošním roce přinést řešení dalšího z problémových míst pro dopravu v Přerově. Rondel má vzniknout na příjezdu do Přerova od Dluhonic, kde se protínají ulice Dluhonská, Polní a Tržní. Zhotovitele stavby za zhruba 30...
S kamarády teď pracují u bunkru skoro každý víkend a pořádají i brigády pro dobrovolníky. A na stavu budovy a okolí je to vidět, mladíkům pomohou i zdatní řemeslníci s potřebnými stavebními úpravami a opravami. „Věkový průměr nejužšího týmu je asi sedmnáct let. Určitě nás podporují přátelé a rodina. A na Facebooku se nám hlásí lidé na pomoc na brigádách. Počty pracujících se zvedly ze tří na asi deset a tak všechno probíhá rychleji. Co jsme zatím potřebovali, to se nám vždy podařilo sehnat,“ těší studenta přerovského gymnázia Jakuba Škody, který dodává: „Určitě jsme rádi za zájem lidí, kteří nám chtějí pomoct. Někteří nám i píší, kam mohou přispět a podobně. Pro okolí je to celkem významné místo a lidé jsou vesměs nadšení.“
Z místa už s přáteli a dalšími pomocníky odklidili asi sedm kontejnerů odpadu. „A to nepočítáme materiál, který jsme tam vykopali. Byl tam asi půlmetrový nános suti, cihel a hlíny. Uvnitř je šest místností, tři chodbičky a železobetonová pozorovatelna, která je nejpevnějším prvkem celého objektu,“ přiblížil Erik Tala s tím, že stavba nevznikla pouze jako bunkr, jednalo se o větší budovu. Ta měla dříve i okna, která pak byla zazděna a celý objekt byl kromě pozorovatelny zasypán.
Chátrající stavbu zřejmě čeká optimističtější budoucnost. Její dějiny jsou ale podle Taly více než nejasné. „Zjistit historii místa je zatím velice komplikované. Není to tak, že bychom si mohli najít článek na wikipedii a všechno vědět. Je to jedinečná stavba. Existuje pár lidí, kteří se o to zajímají. Objekt pravděpodobně sloužil k obraně přerovského letiště a nádraží, možná i za druhé světové války. Údajně tam pak byli i Němci. Vše je komplikované a nejasné. Podle odborníků ani informace na turistických cedulích s daty nejsou správné,“ prozrazuje dosavadní zjištění činorodý teenager s tím, že některé zdroje udávají, že objekt byl vystavěn okolo roku 1926 a jiné zase, že až v padesátých letech. Trochu přesnější jsou podle zachránců stavby poznatky, že stavba byla opuštěna asi v roce 1973. „Práce na úklidu a opravách je ještě hodně, takže máme pořád ještě čas průběžně zjišťovat zajímavosti z historie,“ doplňuje Tala.
Pokud se dlouhodobý projekt podaří, vznikne na kopci nad Přerovem další turisticky zajímavá lokalita. Nadšenci chtějí objekt vybavit i dobovými předměty, které postupně shromažďují. „Plán je dostat to co nejvíc do původního stavu, je to ještě daleko. Rádi bychom tam měli i původní vybavení a třeba o víkendech místo ukazovali veřejnosti,“ uzavírá s výhledem do budoucnosti Erik Tala.
Neděle, 16. ledna 2022, 16:13
Znalosti, smysl pro detail a čas. To vše a mnoho dalšího potřebuje ke své práci přední český restaurátor Radomír Surma, který má na kontě obnovu řady historických památek a artefaktů nejen v Olomouci. Díky jeho výtvarným dovednostem znovu září...
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.