Olomoučané se ptají na kryty civilní obrany. Primátor požádal o zmapování stavu objektů
Město Olomouc eviduje při současné válečné situaci mezi Ukrajinou a Ruskem zvýšený počet dotazů na rozmístění a možné využití krytů civilní obrany. Řada z těchto zařízení již neslouží svému původnímu účelu, v případě nebezpečí by se využívala spíše takzvaná místa improvizovaného krytí.
„Dnes ráno na jednání bezpečnostní rady města pověřil primátor města Olomouce hasičský záchranný sbor a odbor ochrany olomouckého magistrátu prověřit a zmapovat stálé kryty využitelné pro civilní ochranu i místa vhodná a použitelná k improvizovanému ukrytí,“ uvedla mluvčí olomoucké radnice Jana Doleželová.
Aktivace stálých krytů i míst improvizovaného ukrytí se podle zástupců města předpokládá až v případě reálné vojenské hrozby. V této chvíli bude docházet pouze k jejich monitoringu a zmapování stavebně technického stavu.
S ohledem na dosavadní bezpečnostní situaci v Evropě po roce 1989 se v aktuální státem schválené koncepci ochrany obyvatel nepředpokládá ukrytí obyvatelstva v důsledku vojenského útoku.
„Kryty a místa improvizovaného ukrytí provozovaná před rokem 1989 jsou buď v držení soukromých vlastníků a ke svému původnímu účelu se již více než 30 let nepoužívají, nebo se jedná o objekty ve školských zařízeních či veřejných budovách, které se sice udržují, ale jsou aktuálně využívané k jiným účelům,“ přiblížila Jana Doležalová.
Pro potřeby improvizovaného ukrytí ale stále mohou posloužit, podobně jako další vhodná místa, mezi které se řadí například podchody, podzemní garáže a podobně. Jeden z nejznámějších krytů civilní obrany v Olomouci je v Bezručových sadech, objekt z roku 1957 se rozkládá na dvou patrech a čítá 39 podlaží. V posledních letech sloužil zájemcům pro různé akce, pronajmout si jej lidé mohli od informačního centra města Olomouce. Jako rozlehlé kryty byla zbudována například kina v Prostějově a Přerově.
