Martin Škurek roky pomáhá druhým navzdory svému handicapu. Za svou službu nyní získal prestižní ocenění – Cenu veřejnosti v rámci Ceny Olgy Havlové. Vítěze ze tří kandidátů vybrala veřejnost v online hlasování.
Martin Škurek je dvanáct let dobrovolníkem v denním stacionáři Okýnko v Mohelnici, kde odpracoval přes tisíc dobrovolnických hodin. Také pracuje jako poradce v Národní radě osob se zdravotním postižením, kde pomáhá klientům vypracovávat odvolání nebo žaloby. Taktéž učí na olomoucké právnické fakultě a externě na pedagogické a přírodovědecké fakultě.
Škurek byl na cenu nominován Právnickou fakultou Univerzity Palackého v Olomouci. „Martinovi k ceně ze srdce gratuluji. Obdivuji ho, že se dokázal vyrovnat se svým handicapem a přijmout ho,“ sdělil pro Žurnál UP děkan fakulty Václav Stehlík. Podle Stehlíka právě tento handicap přivedl Škurka na pomoc druhým.
Cenu si před pár dny přivezl z Prahy domů do Mohelnice. Pro Škurka není cena ale pouze trofejí, na kterou se bude doma prášit. „Důvodem, proč jsem tuto cenu přebral, je totiž určitě to, že jsem v dosavadním životě měl neskutečné štěstí na lidi,“ vysvětlil laureát ceny.
Škurek má podle svých slov ideální zázemí v rodině a v práci i dobrovolnické činnosti se setkává s lidmi, díky kterým má možnost rozvíjet své znalosti a schopnosti. „Tato cena proto patří i lidem v mém okolí,“ doplnil.
„Z lidí, které potkávám, musím vyzdvihnout ty, kteří si z mnoha dalších možných životních cest vybrali cestu péče o blízkou osobu se zdravotním postižením nebo cestu působení v sociálních a zdravotních službách,“ navázal. Těchto lidí si Škurek váží a je přesvědčený, že si zaslouží intenzivnější pozornost a podporu.
„Cítím, že systém podpory těchto lidí není v České republice dobře nastaven,“ pokrčil rameny. Z tohoto důvodu se hodlá tomuto palčivému tématu věnovat. „Ceny veřejnosti v rámci Ceny Olgy Havlové je pro mě povzbuzením do další práce,“ vysvětlil.
Sobota, 28. května 2022, 12:19
Prakticky celý život jezdí čtyřiatřicetiletý Lukáš Maryško sanitkou za pacienty, kteří potřebují pomoct. Nyní se mu obrátil život vzhůru nohama. Po krátké nemoci mu na začátku dubna zemřela manželka. Sám zůstal se svými dětmi Lukášem (7), Filípkem...
Slavnostní večer se konal v den Škurkových narozenin v pražském kulturním centru Vzlet. V rámci akce se zúčastnil neformálního setkání nominantů a oceněných a taktéž předávání cen. Více mu pracovní program na další den nedovolil.
„Nejvíce mě obohatilo setkání s vedením Výboru dobré vůle a s ostatními nominanty a oceněnými,“ okomentoval slavnostní večer. Právě zástupci Výboru dobré vůle – Nadace Olgy Havlové vybírali tři kandidáty, ze kterých veřejnost volila svého laureáta. S dalšími oceněnými, kteří pracují stejně jako Škurek v sociálních službách, si vyměnili několik cenných zkušeností a podnětů.
„Měl jsem také možnost krátce promluvit s předsedkyní Poslanecké sněmovny Markétou Pekarovou Adamovou (TOP09),“ pokračoval. S tou hovořil o velmi nízkých starobních důchodech osob, které dlouhodobě pečují o osoby se zdravotním postižením.
Škurek se snaží vše dělat co nejkvalitněji a podle svého nejlepšího vědomí a svědomí a chovat se podle pravidel obyčejné lidské slušnosti a profesní etiky. „Tohle považuji za naprostý standard,“ vysvětlil.
Jako své krédo považuje citát právě od Olgy Havlové: „Nekomplikuj věci nadbytečným myšlením.“ Vítěz ceny totiž podle svých slov nepřemýšlí nad otázkou, proč zrovna on má zdravotní postižení. „Prostě beru věci tak, jak jsou, zcela si uvědomuji svoje limity,“ dodal na závěr.
Cílem ceny je upozornit na život lidí se zdravotním postižením, kteří se vyrovnali se svým handicapem a pomáhají druhým. Veřejnost vybírala ze tří kandidátů, které nominovali zástupci Výboru dobré vůle. Do nejužší nominace se spolu s Martinem Škurkem dostali Petr Jelínek, ředitel sociálně terapeutické dílny Kamarád Rožnov a Tereza Pelánová Červená, sociální pracovnice v Diakonii Českobratrské církve evangelické v Litoměřicích.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
