Česká republika by se na Ukrajině mohla zapojit do poválečné obnovy Dněpropetrovské oblasti. V rozhovoru to řekl velvyslanec v Kyjevě Radek Matula. Druhou možností ale je, že se jednotlivé země zapojí do obnovy země podle hospodářských sektorů. Česko by tak mohlo nabídnout pomoc v energetice, dopravní infrastruktuře, ve zdravotnictví či v odminování a dekontaminaci zasažených území. Více jasno by o způsobu obnovy mělo být do konce září.
Dněpropetrovská oblast by podle velvyslance byla logickou volbou. Především východní část Ukrajiny totiž potřebuje pomoc, navíc Česko má zkušenosti se spoluprací s regionem, neboť tam působila celá řada firem. Zapojení do obnovy této oblasti ale není definitivně schváleno. Podle informací Deníku N o věci nedávno jednali také náměstek ministra zahraničí Jaroslav Kurfürst s ukrajinským protějškem Jevhenem Perebyjnisem, jenž byl donedávna velvyslancem Ukrajiny v ČR.
Ve hře je ale i druhý přístup, a to sektorový. Jednotlivé země by se nesoustředily na konkrétní region, ale vybraly by si hospodářskou oblast. Česko je připraveno nabídnout pomoc, expertizu a firmy v oblasti energetiky včetně jaderné, v dopravní infrastruktuře a dopravních prostředcích nebo ve zdravotnictví, přičemž by šlo o dodávky zdravotnické techniky a zařízení pro ukrajinské nemocnice. "Ale hovoří se třeba i o předávání zkušeností a využití českých firem v oblasti odminování, dekontaminace zasažených území," doplnil Radek Matula.
Ministerstva zahraničí a průmyslu by měla hrát hlavní roli v programu plánu obnovy v letech 2023 až 2025, do kterého by se měl zapojit český byznys. Na projekty z programu, který bude muset schválit vláda, by chtělo Česko věnovat zhruba 350 až 400 milionů korun ročně. "Pak je připravovaný program v rámci Evropské unie, kde se mluví o stamilionech eur. Budeme chtít také participovat na využití těchto peněz a budeme chtít, aby se i české firmy mohly programu účastnit," podotkl velvyslanec.
V případě zmíněného programu jde o druhou etapu pomoci Ukrajině. Země ale bude potřebovat i urychlenou pomoc kvůli blížící se zimě. Spousta vnitřně přesídlených osob žije v provizorních podmínkách, ukrajinská strana je rozmístila mimo jiné do škol či školek. Začíná ale školní rok, proto bude nutné hledat nová místa pro ubytování. ČR se podobně jako několik dalších zemí zabývá možností poskytnout například modulární domy pro běžence. Se zajištěním topné sezony by pak mohly pomoct české firmy například dodávkami kotlů či celých kotelen. "Uvažujeme o tom, že bychom vybrali nějakou školu nebo školku, která potřebuje obnovit, připravit na zimu, na školní proces," dodal Matula.
Třetí etapou pomoci je pak celková transformace země a reformy ve všech možných oblastech. Ukrajina zároveň získala status kandidátské země pro vstup do Evropské unie, k členství ale musí dokončit řadu reforem. Kyjev by se měl zaměřit například na nedostatky v otázkách právního státu či boje s korupcí.
"Myslím, že je třeba ukrajinské straně nezastírat, že to bude dlouhý a složitý proces," poznamenal Matula. Ukrajinci podle něj mají odhodlání a domnívají se, že lze některé reformy dokončit i v době, kdy je země ve válce. Nelze ale čekat, že celý proces bude rychlý a jednoduchý. "Neumím si představit, že by jakýkoli členský stát Evropské unie souhlasil s tím, nebo dokonce navrhl, že bude mít Ukrajina nějaký zjednodušený přístupový proces," řekl. Členské země EU mohou podle něj Ukrajině nabídnout expertizu, pomoc a zkušenosti z doby, kdy se o členství v bloku samy ucházely.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
