Před sto deseti lety se narodil válečný hrdina a rodák z Vranovic poručík Jan Marek

Jan Marek v roce 1934 absolvoval prostějovskou reálku. V letech 1934–1936 vykonával prezenční vojenskou službu u 10. hraničářského praporu. Zároveň studoval školu pro důstojníky v záloze 12. divize v Mukačevě, kterou úspěšně absolvoval 28. 2. 1935 jako desátník aspirant. Potom zůstal  v Československé armádě. 

V srpnu 1936 se stal dobrovolným důstojníkem činné služby v hodnosti podporučíka. Do 12. 2. 1938 sloužil u 10. hraničářského praporu v Trebišově. Od 13. 2. 1938 působil v Holešově. Zastával funkci velitele pěší čety a velitele kulometné roty. Také si rozšiřoval svoje odborné a všeobecné znalosti a studoval i cizí jazyky. V srpnu 1938 byl povýšen do hodnosti poručíka pěchoty v záloze. Podal si žádost o přijetí za důstojníka pěchoty z povolání, což nebylo ze zdravotních důvodů přijato. Z vojenské služby byl definitivně propuštěn 30. 4. 1939.

Zapojil se do domácího odboje

Od 1. 9. 1939 pracoval jako úředník ve firmě Impregna v Bystřici pod Hostýnem. Do zahraničí neodešel s ohledem na staré nemocné rodiče, které finančně podporoval. Rozhodl se zůstat v protektorátu a počkat na pokyny ze zahraničí, aby se mohl zapojit do domácího odboje.

V roce 1943 začal spolupracovat s nadporučíkem Františkem Peclem z Chomýže a s poručíkem Janem Rolkem z Holešova. Spojku především na Valašsku a Přerovsku mu dělala jeho manželka Marie. V únoru 1943 se stal velitelem Tajné vojenské organizace soudního okresu Bystřice pod Hostýnem.

13. 4. 1944 přistála v katastru obce Hostišová mezi Mysločovicemi a Rackovou v podhůří Hostýnských hor parašutistická zpravodajská skupina Clay s vysílačkou Eva ve složení: velitel Antonín Bartoš, šifrant Jiří Štokman a radiotelegrafista Čestmír Šikola. Tato skupina vyslaná londýnskou exilovou vládou měla na Moravě vytvořit rozsáhlou zpravodajskou síť a připravit ozbrojené povstání. Jan Marek s nimi navázal spojení a byl jmenován velitelem okresu Holešov v síti organizace Clay. Zároveň zastával funkci vojenského velitele okresu. Zúčastnil se tajných schůzek, dodával zprávy o situaci ve městě a o výzbroji četníků. Pro organizaci Clay-Evu získal také spolupracovníky, například poručíka Otakara Wollnera ze Vsetína a Vladimíra Vincenu z Přerova. Markova spolupráce se skupinou Clay trvala až do podzimu 1944, kdy se skupina přesunula na jižní Moravu.

V říjnu 1944 navázal Jan Marek spojení se štábem 1. československé partyzánské brigády Jana Žižky, která se z Beskyd přesunula do Hostýnských hor. Tajná vojenská organizace se od 2. 10. 1944 stala součástí brigády. Začali rozvíjet zpravodajskou činnost a kontakty.

Prostějovské domy mají bohatou historii. U Zlaté koruny přenocoval rakouský císař František I.

Neděle, 8. ledna 2023, 12:56SpolečnostProstějovsko

Některé prostějovské domy mají bohatou historii. U Zlaté koruny například v listopadu 1805 přenocoval rakouský císař František I. a sešel se zde na krátké poradě s ruským carem Alexandrem I. před tažením na slavkovské bojiště.

Bránil se gestapu, ale zemřel

Gestapo však na udání Jana Marka sledovalo. Byli také zatčeni jeho spolupracovníci ze skupiny Clay-Eva a odbojáři Jan Sousedík a Otakar Wollner. Začal se skrývat a opatřil si pistoli. 4. 1.1945 byl pracovně přítomen v dopravní kanceláři na vlakovém nádraží v Bystřici pod Hostýnem. Právě sem po něj přišlo gestapo. Snažil se utéct a došlo i k potyčce. Jeden z gestapáků Marka postřelil a další jej tloukli a bili tak, že ztratil vědomí. Chtěli jej však dostat živého, naložili ho do auta s tím, že jej zavezou na ošetření do přerovské nemocnice. Jan Marek cestou do nemocnice zemřel. Podle informací přátel byl zpopelněn 19. 1. 1945 v olomouckém krematoriu a urna s jeho ostatky byla odvezena kriminální policií do Brna. Rodina nedostala ani úřední zprávu o jeho smrti.

Poručíkovi Janu Markovi byl 15. 12. 1945 udělen Československý válečný kříž 1939 in memoriam. Má symbolický hrob na hřbitově v Bystřici pod Hostýnem opatřený napisem: „Památce poručíka Jana Marka ubitého gestapem 4. 1. 1945.“ Jeho jméno je uvedeno na pamětní desce v budově bývalé reálky v Prostějově (nyní SOŠ na náměstí E. Husserla). Vzpomínkou na něj je i informace uvedená v knize Antonína Bartoše (zapsal Radimír Kunc) Clay-Eva volá Londýn.

Působení skupiny Clay-Eva připomíná malý pomníček v katastru obce Hostišová odhalený v roce 2005 a noční pochod, který se koná každoročně u příležitosti seskoku paradesantní skupiny za účasti potomků členů skupiny Clay, občanů a příznivců vojenské historie. Vede po trase přesunu výsadku z Hostišové do Bystřice pod Hostýnem.