Ministerstvo životního prostředí nastartovalo proces rozšíření Litovelského Pomoraví o více než tisícovku hektarů. Samosprávy a zemědělci z Mohelnicka na Šumpersku jsou proti, obávají se omezení, které by to přineslo. Současná ochrana cenných luk v rámci evropsky významné lokality je podle nich dostatečná.
Rozšíření se týká 1371 hektarů, které jsou nyní součástí soustavy Natura 2000, evropsky významné lokality, ale nejsou zahrnuty do chráněné krajinné oblasti.
"Ochrana mimořádně cenných luk v mezihrázovém prostoru nivy řeky Moravy od Mohelnice po Leštinu, které jsou součástí evropsky významné lokality, by byla lépe zajištěna připojením k CHKO. Zjednodušila by se i státní správa tohoto území oproti stávajícímu stavu, kdy jsou kompetence roztříštěny mezi krajský úřad, obce s rozšířenou působností a agenturu. Byl by tu jediný orgán ochrany ochrany přírody," vysvětlila mluvčí Agentury ochrany přírody a krajiny ČR Karolína Šůlová.
Proti jsou však obce v okolí, nedávno nesouhlasné stanovisko schválilo i městské zastupitelstvo v Mohelnici. "Místo toho, aby někdo přišel a řekl, situace je špatná, musíme to změnit, nedodržuje se ochrana přírody, ubývají tam ptačí druhy, hmyz nebo chráněné rostliny, tak ministerstvo bezdůvodně tlačí rozšíření. Pro nás to znamená jen další komplikace a razítka, když třeba budeme chtít postavit cyklostezku nebo někdo bude sekat louku," argumentuje starosta Mohelnice Pavel Kuba (Mohelnická demokracie).
Středa, 12. dubna 2023, 17:06
Kontrolovat populaci komárů by obcím v okolí Litovelského Pomoraví měly pomoci data ze speciálních senzorů, které nainstalovali vědci z Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého. Na základě dat se obce rozhodnou, jestli použijí postřik hubící...
S rozšířením nesouhlasí i další obce v okolí, spolky vlastníků nebo místní myslivci a rybáři. Výhrady má i starosta Lukavice Vladimír Velický. "Zdůvodněním je ochrana toku Moravy, ale my se domníváme, že současná ochrana v rámci Natury je dostatečná. V rozšíření nevidíme takový přínos, že by se situace nějak výrazně zlepšila, protože už dnes se zde všechny subjekty chovají k přírodě šetrně. Rozšíření přinese jen řadu omezení," je přesvědčen starosta.
Proti je také jedna z největších zemědělských společností v regionu, Úsovsko. "Jako okolní obce i my máme podobné výhrady. S restrikcemi jako takovými by problém až tak nebyl, jenže v poslední době je jich mnoho a nejsou za to žádné rozumné kompenzace. My ale budeme muset stále platit daně z pozemků, nemovitostí a další k tomu přilehlé náklady. Pokud chce někdo v krajině udělat omezení vlastnického a užívacího práva, musí to rozumně vykompenzovat," uvedl Miloš Klíma, ředitel rostlinné výroby Úsovska.
Podle mluvčí agentury ochrany přírody v současné době probíhá teprve takzvané předjednávání celé věci. "Návrh se upravuje podle relevantních připomínek, aby se dosáhlo co možná největší shody," vysvětlila Šůlová. Agentura například plánuje setkání se zemědělci, i když nepředpokládá, že by se dosavadní způsob zemědělského využívání zásadně měnil. Až tato fáze skončí, ministerstvo životního prostředí zveřejní záměr obvyklou úřední cestou, obce, kraje a vlastníci nemovitostí pak budou mít lhůtu na podání námitek.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.