Dešťovou vodu zachytává devadesát procent domácností, které žijí v domech či vilách se zahradou. Hlavním důvodem je finanční úspora, téměř třetina domácností vyzdvihuje i ekologické důvody. Vyplývá to z vyjádření Lenky Slavíkové z Fakulty sociálně ekonomické Univerzity Jana Evangelisty Purkyně (FSE UJEP).
Jak české domácnosti shromažďují dešťovou vodu, zkoumá Lenka Slavíková společně s týmem Institutu pro ekonomickou a ekologickou politiku (IEEP) ve spolupráci s agenturou STEM od roku 2017. Ve třech průzkumech za šest let se výzkumný tým dotazoval domácností nejen na to, jak dešťovou vodu využívají, ale i na důvody, které je k tomu vedou.
„Dešťovou vodu se různými způsoby a v různé intenzitě snaží zachytávat zhruba 90 procent domácností žijících v rodinných domech a vilách, což je opět mírný nárůst v porovnání s rokem 2020. Možnost zachytávat dešťovou vodu do sudů či nadzemních nádrží aktuálně využívají tři čtvrtiny domácností,“ řekla Slavíková.
V porovnání s předchozími lety se zvýšil počet domácností, které zachytávají vodu do podzemních nádrží téměř na dvojnásobek. Na zachytávání dešťové vody mohou lidé získat i dotaci ministerstva životního prostředí, což podle vědkyně ovlivnilo množství nových opatření na využívání vody z deště. O dotaci si lidé mohli žádat v programu Dešťovka, od září mohou získat dotaci na podobné projekty v nové etapě Nové zelené úsporám.
„Hlavním uváděným důvodem k zachytávání dešťové vody v roce 2023 byla stejně jako v minulosti finanční úspora. Zaléváním dešťovou vodou, případně jejím využitím uvnitř domu, se snaží ušetřit nadpoloviční většina domácností v rodinných domech. Téměř třetina (30 procent) vyzdvihuje ekologické důvody, tedy vhodnost dešťové vody pro zalévání a šetření vodou,“ řekla Slavíková.
Výzkumníci se zabývali i tím, co by lidi přimělo s dešťovou vodou nakládat lépe. Téměř pětina lidí odpověděla, že hlavní motivací by pro ně bylo získání dotace. Hypotetické výrazné zdražení pitné vody nebo sleva na stočném by motivovala 12 procent dotazovaných. Z výsledků průzkumu podle Slavíkové také vyplývá, že téměř třetina domácností považuje své možnosti nakládání s dešťovou vodou za vyčerpané.
Zadržování a využívání srážkové vody domácnostmi má podle vědců dlouhodobý význam z několika důvodů - zpomaluje odtok srážek z území, šetří pitnou vodu a snižuje přetížení smíšené kanalizace. U novostaveb dnes vypouštění dešťové vody do kanalizace nebývá povolováno, a v návrhu proto musí být systém její akumulace či zasakování. U ostatních rodinných domů žádné takové požadavky nejsou. Domácnosti jsou plošně osvobozeny od placení tzv. srážkovného, tedy poplatku za odvod srážkové vody do kanalizace, který platí firmy. Hospodaření s dešťovou vodou závisí na jejich rozhodování.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
