Do plného provozu by měla v průběhu letošního roku vstoupit nová sušárna čistírenských kalů v Litovli. Jde o jednu z nejvýznamnějších investic města, stavba a technologie za přibližně 100 milionů korun je na území Moravy unikátní. Po testovacím období by mělo zařízení snižovat objem odpadního materiálu, který bude městská společnost dál prodávat například do cementárny.
Na okraji Litovle se v sousedství areálu čistírny odpadních vod podařilo v závěru loňského roku dokončit klíčové dílo v podobě solární sušárny kalů. „Jde o průlomové dílo a strategickou investici města. Dostali jsme dotace ve výši 87 milionů korun, stavba probíhala na zelené louce takřka rok a půl. Museli jsme navíc splnit požadavky CHKO, stavělo se na katastru přírodní rezervace,“ popsal litovelský starosta Viktor Kohout (SNK).
Součástí přípravy na náročný projekt byly podrobné analýzy i cesta do německého Ortenburgu, kde si byli zástupci města a VHS Čerlinka technologii předem prohlédnout. „Cílem je redukce hmotnosti kalového odpadu, kterého je asi tři tisíce tun ročně. Přizpůsobovali jsme se legislativě, která měla být platná od roku 2023, a určila by, že se kaly nebudou moct smíchávat s dalším materiálem a používat jako hnojivo na pole. Zákon se ale nakonec odložil. My už jsme měli záměr v běhu, inspirovali jsme se zařízením v Německu. Někdo může říct, že jsme to ani nemuseli dělat. Ale stejně by nás to v budoucnu dohnalo. Kdybychom tuto možnost nevyužili, tak by se do budoucna mohlo stát, že by bylo stočné úplně za jiné peníze a lidé by to pocítili ve svých peněženkách,“ upozorňuje starosta.
Pondělí, 30. prosince 2024, 19:23
Obyvatelé Olomouckého kraje si příští rok připlatí za teplo, pitnou vodu a kromě Jeseníka a Šumperka také za odpady. Nejvíce lidé zaplatí v Přerově, a to rovných tisíc korun na osobu a rok, o stokorunu více než letos.
Snížení objemu kalů usnadní zpracování hmoty, ze tří tisíc tun kalů by měl výsledný objem klesnout zhruba na osm set tun. Zároveň proces sušení materiál takzvaně zhygienizuje, tedy v něm o několik řádů sníží množství patogenních látek. „Máme ekonomickou analýzu, návratnost investice by měla být asi devět až deset let. Zařízení bude provozovat vodohospodářská společnost Čerlinka. Kaly se vysuší na 30 procent původní hmotnosti a již máme smlouvu o smlouvě budoucí o odběru sušiny s cementárnou Hranice. Jestli bude ještě další uplatnění, tak se ještě uvidí. Tento typ na Moravě není, v České republice je ještě jedno takové zařízení. Byli jsme se dívat v Německu, jsou tam ventilátory, které eliminují zápach, takže by s tím neměl být žádný problém,“ dodal starosta Kohout.
Dva rozlehlé objekty připomínající skleníky s instalovanou technologií mohou podle zástupců Litovle ukázat budoucí cestu i pro další obce či instituce. „Už teď se o to zajímají některé firmy a projekční kanceláře, očekávám i zájem od dalších měst i obcí,“ podotkl litovelský starosta.
Čistírenský kal je hlavním odpadním produktem při čištění odpadních vod. Náklady na jeho zpracování a likvidaci podle odborníků činí zhruba polovinu provozních nákladů čistíren odpadních vod. V Česku je zakázáno čistírenské kaly odvážet na skládky, proto se používají jako hnojivo na polích či při produkci průmyslových kompostů a rekultivačních substrátů. Samosprávy se snaží najít pro kaly uplatnění i při výrobě tepelné energie, jelikož stát pravidla pro aplikaci kalu na polích výrazně zpřísnil.
V Olomouci byla před časem postavena nízkoteplotní sušárna kalů za 185 milionů korun, ve které z kalů vzniká palivo. Sušárnu vodárenských kalů za 190 milionů korun v roce 2021 zprovoznily Vodovody a kanalizace Přerov. Technologie slouží pro Přerov, Hranice, Lipník nad Bečvou a Kojetín. Technologie ročně zpracuje 9500 tun kalu, ze kterého vznikne 2500 vysušeného kalu. Firma je dodává k energetickému využití do Cementu Hranice.
Autoři ČTK | Foto Město Litovel
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
