Máte doma anorektičku? Tentokrát se ponoříme se do drtivých prvních momentů, kdy si rodiče nebo partneři uvědomí, že někdo z jejich blízkých bojuje s anorexií. Co dělat, když už nejde zavírat oči? Jak podporovat, aniž byste škodili? A hlavně, proč je důležité neztratit sami sebe?
„Rodiče jsou často v nesmírně obtížné situaci rozpolceni mezi dvěma rolemi: být přítelem a emoční podporou, ale zároveň hlídat plnění domácích úkolů zadaných terapeuty a dohlížet na jídelníček a harmonogram jídel, často s žádnou či jen s malou pomocí odborníků,“ uvádí doktorky Kate Middleton a Jane Smith v publikaci První kroky z poruch příjmu potravy.
Prvním nezbytným krokem pro rodiče a partnery je přiznat si problém. Doktorka Hana Papežová, přední česká odbornice přes poruchy příjmu potravy ve svých odborných publikacích uvádí, že „někdy se zdráhají vidět problém i ti, kteří by mohli účinně pomoci. Rodiče například chodí s dcerou po mnoha lékařích a odmítají si přiznat, že se jedná o psychologicko-psychiatrický problém. Známe i případy, že rodiče ze strachu ze stigmatizace zakazují dospívající dívce vyhledat účinnou pomoc.“
Jaké jsou další doporučované kroky pro partnery a rodiče anorektiků/anorektiček uslyšíte v dalším díle podcastu Stop anorexii.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.