DRBNA HISTORIČKA: Cesta železnice do České Třebové. Za vznikem železničního uzlu stálo soupeření moravských měst

V časech habsburské monarchie totiž vláda centralizovala vše potřebné do Vídně. Dopravní tepny tak měly zajistit infrastrukturu metropole. Na Prahu přišla řada až v druhé vlně. Stavba železnice byla v 19. století mimořádnou průmyslovou akcí a příležitostí pro ekonomiku. Dnes by se dala připodobnit ke stavbě jaderné elektrárny

Díky významu tohoto podniku se Ostrava, přes níž první tuzemská železnice vedla, stala průmyslovým centrem. Moravskoslezská metropole při tom není jediným městem, za jehož rozvojem železnice stojí. Ze zapadlého městečka udělala výstavba dráhy dopravní centrum i v případě České Třebové.

První parní lokomotivy v Česku však přijely do jiného města. Moravské centrum, někdy posměšně označováno za odbočku před Vídní, bylo logickou první zastávkou a Severní dráha císaře Ferdinanda svůj provoz na trati Vídeň-Brno zahájila 8. července 1839. Cílem dráhy bylo však napojit Vídeň na Ostravu, odkud měly nákladní dopravou putovat do rakouské metropole ocelářské výrobky tamějších hutí.

Hlavním účelem prvních parních lokomotiv totiž byla nákladní přeprava, ta osobní byla spíše vedlejším produktem. Cesta z Vídně do Brna prvními vlaky trvala podle jízdního řádu přes čtyři hodiny s tím, že výrazná zpoždění byla na denním pořádku. Odbočka na Brno hrála zásadní roli i pro vznik dopravního uzlu v České Třebová, jehož nádraží bývá někdy označováno jako to vůbec největší v Česku a patří k největším ve střední Evropě.

Severní dráha císaře Ferdinanda do Ostravy a dále do Polska (Haliče) byla velkým úspěchem. Vybudována při tom byla primárně ze soukromých peněz Rothschildů a dalších vídeňských podnikatelů. Další výstavbu do svých rukou chtěl vzít stát a vznikla Severní státní dráha, jejímž cílem bylo položit koleje mezi Vídní a Prahou.

Ve hře však byly dvě koncepce. Stavět koleje z Brna nebo z Olomouce, kam už vedla odbočka z Přerova. Zástupci Brna dobře věděli, jakou je stavba železnice mimořádnou příležitostí, ale výhodnější bylo stavět z Olomouce a zpočátku Brno ostrouhalo.

První vlak z Vídně do Prahy přes Olomouc a Českou Třebovou na Masarykovo nádraží dojel v roce 1845. Záhy se rozjela stavba napojení Brna na páteřní trať. Další trasa se napojovala právě v České Třebové a dala vzniknout unikátnímu železničnímu uzlu, který se zásadně vepsal do historie města.