Vědci objevili nový druh brouka z doby dinosaurů. Pomohla i olomoucká univerzita

Autoři | Foto Li et al.

Mezinárodní tým vědců objevil v barmském jantaru téměř 99 milionů let starého brouka. Na výzkumu se podílel také Robin Kundrata, vědec z Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého. Zachovalé tělo vzdáleného předchůdce dnešních světlušek poskytlo výjimečný pohled na vývoj komunikace těchto živočichů.

Nově popsaného brouka pojmenovali vědci Icaroramus perisi. „Objevený fosilní brouk je pozoruhodný tím, že spojuje dva způsoby komunikace, které jsou u dnešních světlušek a jejich příbuzných klíčové. Jsou to chemické signály a světlo. Díky výjimečnému zachování v jantaru můžeme studovat tak neobvyklou kombinaci znaků v hluboké evoluční minulosti,“ vysvětlil Yan-Da Li, hlavní autor studie.

Nový druh brouka objevili vědci v barmském jantaru. Ten uchovává i mimořádně jemné anatomické detaily miliony let starého hmyzu. Díky tomu mohli odborníci zkoumat i tykadla nového brouka, která mají 12 článků a na většině z nich hned dva páry dlouhých výběžků. Takováto stavby tykadel nebyla dosud u jiného druhu známá.

Olomoučtí vědci chtějí zkoumat problémy se spánkem. Zapojit se může i veřejnost

Špatný spánek trápí podle odborníků čím dál větší množství Čechů. I proto spouštějí vědci z olomoucké Univerzity Palackého výzkum, který má přinést rychlejší diagnostiku spánkových problémů. Zapojit se může i veřejnost.

„U dnešních světlušek a příbuzných skupin často vidíme úzkou souvislost mezi tvarem tykadel a způsobem komunikace. Samci druhů, které spoléhají na feromony, mívají složitě větvená tykadla schopná zachytit i velmi slabé chemické signály. U Icaroramus perisi je tato specializace dovedena do zcela mimořádné podoby,“ doplnil Robin Kundrata z katedry zoologie Přírodovědecké fakulty UP, který se na výzkumu také podílel.

Brouk měl také na zadečku strukturu, kterou vědci považují za světelný orgán. To ale nemusí znamenat, že by světlo používal k námluvám, jako dnešní světlušky. Podle autorů studie mohlo světlo fungovat spíše jako varovný signál pro predátory. „Nález ukazuje, že evoluce bioluminiscence nebyla jednoduchým příběhem vedoucím přímo k dnešním světluškám. Světlo mohlo v rané evoluci této skupiny sloužit především jako varovný, antipredační signál a teprve později bylo v některých liniích využito také při pohlavní komunikaci. Fosilie nám tak odhaluje evoluční experiment, který se do současnosti nedochoval,“ uzavřel další ze spoluautorů studie Chenyang Cai.

Hodnocení článku

Chceš mít přehled o tom, co se děje kolem tebe?

Štítky Univerzita palackého, výzkum, brouk, barmský jantar, Přírodovědecká fakulta, objev, studie

Komentáře

Přihlášení uživatele

Přihlásit se pomocí GoogleZaložením účtu souhlasím s obchodními podmínkami, etickým
kodexem
a rozumím zpracování osobních údajů dle poučení.

Zapomenuté heslo

Na zadanou e-mailovou adresu bude zaslán e-mail s odkazem na změnu hesla.

Pošli tip na kulturní akci

Publikace zaslané kulturní či sportovní akce není garantována a vždy o publikaci rozhoduje redakce.
Zasláním tipu do redakce zároveň deklaruji, že mám svolení s užitím fotografie.

* Soubor není povinné přikládat.
Napište první písmeno abecedy.

Odesláním formuláře souhlasím s obchodními podmínkami, etickým kodexem a rozumím zpracování osobních údajů dle poučení.

O jaký newsletter máte zájem?

Vyber jednu, nebo více možností a my se postaráme o to, aby do emailu přišly jen zprávy, které tě zajímají.

Napište první písmeno abecedy.