V Pevnosti poznání budou už brzy k vidění nové exponáty. Na těch se pracuje průběžně během celého roku, v letních měsících se dává důraz na exponáty týkající se sekce Živá voda. Vzniká tam například model pískovny nebo dřevěného labyrintu.
Originální předměty vznikají přímo v útrobách Pevnosti poznání pod rukama zkušených řemeslníků a odborníků z Přírodovědecké fakulty. Inspiraci hledají nejčastěji v okolní přírodě a i samotné exponáty jsou nejčastěji postaveny z přírodních materiálů.
„Věřím, že nové exponáty budou atraktivním doplněním naší nabídky a že si návštěvníci užijí ještě více zábavy. Jejich tvorba je jedním ze základních kamenů programového rozvoje Pevnosti poznání a doufám, že společně s tematickými víkendy přitáhnou nové zájemce o vědu a poznání,“ řekl Roman Chvátal, programový ředitel popularizačního centra.
Pískovna je prvním velkým exponátem, který vzníká pod rukama Alexandra Krčky. Postupně ji tvaruje pomocí nožů, dláta a brusky. „Toto je sochařská hmota, ale používá se i ve stavebnictví. Je to speciální polystyrén, který je tvrdší a má tu vlastnost, že se z něho dá vytvořit téměř cokoliv. V našem případě se jedná o pískovnu, která bude zároveň sloužit i jako hromadná lavička pro návštěvníky,“ líčil Alexandr Krčka.
Pískovna bude sloužit jako model podvodního světa. „Především zde potkají charakteristické živočichy jako například mlže slávičku mnohotvárnou, velevruba malířského či škebli říční. Obří lastury velevruba a škeble ukážeme v podobě lehátek, do kterých se budou moci děti (a nejen ony) schovat. Taky tady naleznou další obyvatele pískoven jako sumce velkého nebo štiku obecnou. Součástí exponátu bude i interaktivní hra Vážka a akvárium s živými rybami,“ doplnila bioložka Alena Vláčilová, která je koordinátorkou expozice Živá voda.
Další exponát bude propojovat jednotlvé patra budovy. Bude tam totiž viset devítimetrový dřevěný model dvoušroubovnice DNA. Tým Pevnosti připravuje i časovou osu, která ukáže i evoluci organizmů. „Návštěvníci si díky ní uvědomí, že dnešní život nevznikl z minuty na minutu či ze dne na den, ale je výsledkem procesu, který trval mnoho miliard let,“ řekla Alena Vláčilová.
Návštěvníci se mohou blíže seznámit s jednotlivými vrstvami, které chrání náš mozek. Uvidí tři mozkové pleny bezprostředně přiléhající k mozkovým závitům. Na průřezu lebeční kosti jsou znázorněny základní části kostní tkáně. „Lebku pak pokrývá kůže, jejíž jednotlivé vrstvy spolu s cévami, smyslovými tělísky, potními i mazovými žlázkami jsou v exponátu popsány nebo znázorněny ve 3D formátu. Celkový dojem dokresluje ‚bujná kštice‘ vlasů,“ popsala novinky Ivana Fellnerová z přírodovědecké fakulty. Doplnila, že názorné vyobrazení jednotlivých vrstev má navíc význam nejen edukativní, ale také estetický. Mozkovými obaly s kůží a vlasy se totiž tvůrcům podařilo téměř zamaskovat dřevěný sloup, který nebylo z technických důvodů možné při konstrukci exponátu nijak skrýt.
V červenci a srpnu si zájemci otestují svou motoriku, nahlédnou pod objektivy nových mikroskopů nebo zabalancují na speciální plošině. Na podzim bude připravena historická strategická hra nebo rozšířený model čistírny odpadních vod. Přibyde také exponát s názvem Fáze Měsíce, který přiblíží, jak se v průběhu měsíce tyto fáze mění a jaké je vzájemné postavení Země, Měsíce a Slunce. V sekci geografie se objeví výstavní předmět nazvaný Země není placatá. Lidé si vyzkouší, že na mapě s velkým měřítkem dochází ke zkreslení délek, a zjistí, že kdyby byla Země placatá, nestřídaly by se den a noc tak, jak je známe.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
