Krást se nemá. Za neoprávněný neboli černý odběr energií však můžete nést odpovědnost, i když elektřinu nebo plyn odeberete bez zaplacení zcela neúmyslně, nevědomě a bez vlastního zavinění. Co všechno se považuje za neoprávněný odběr? A co vám v takové situaci hrozí?
O neoprávněný odběr elektřiny či plynu jde samozřejmě v případě, že energie odebíráte bez uzavřené smlouvy, nebo když za ně opakovaně neplatíte. To ale není všechno. „Neoprávněným odběrem je dále typicky odběr elektřiny nebo plynu za situace, kdy odběratel provede nějaké technické opatření, které způsobí, že se odběr v měřícím zařízení neboli hodinách vůbec nezaznamená,“ uvádí Lukáš Zelený, vedoucí právního oddělení spotřebitelské organizace dTest.
Ovšem o neoprávněném odběru můžeme mluvit také tehdy, když dochází k chybnému měření ve prospěch odběratele v důsledku poškození hodin či plomby nebo kvůli jiné závadě. A to bez ohledu na to, zda poškození způsobil odběratel. „Vzhledem k tomu, že nesete odpovědnost za černý odběr i v případě, že jste sami poškození hodin nezpůsobili, doporučujeme stav měřícího zařízení umístěného například na chodbě domu pravidelně kontrolovat a hlásit případné závady distributorovi,“ říká Lukáš Zelený.
Dojde-li k černému odběru, je odběratel v první řadě povinen uhradit skutečnou výši škody, tedy cenu za odebranou energii a související služby, ale i náklady na zjišťování černého odběru, například výjezd kontroly měřícího zařízení.
Pokud se skutečná výše škody nedá zjistit, pak se náhrada stanoví dohodou nebo podle vyhlášky, která určuje náhradní výpočet. Až k soudům se dostaly případy, kdy odběrateli bylo náhradním výpočtem uloženo, aby zaplatil za černý odběr mnohonásobně vyšší částku, než byly platby za předchozí období, kdy k černému odběru nedošlo.
„Spravedlností náhradního výpočtu škody se v minulosti zabývaly Nejvyšší i Ústavní soud ČR. Podle nich se má vypočtená výše škody co nejvíce blížit škodě skutečné, nemá jít o sankci,“ upozorňuje Zelený a uvádí: „Každý případ neoprávněného odběru se tedy má posuzovat individuálně a vedle náhradního výpočtu lze škodu určit také znaleckým posudkem.“
Pro úplnost je třeba dodat, že v případě, kdy vznikne škoda alespoň 5000 korun a bude prokázáno, že k neoprávněnému odběru došlo úmyslně, dopustí se odběratel černým odběrem trestného činu krádeže. Za to mu v krajním případě hrozí i trest odnětí svobody.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
