Zásadní vylepšení distanční výuky oproti první vlně pandemie, ale na druhou stranu pokles soustředěnosti a narůstající apatie u žáků a frustrace u pedagogů i rodičů. Tak většinou hodnotí ředitelé základních škol v Olomouckém kraji dopady rok trvající pandemie koronaviru ve školství. Shodují se přitom, že by návrat dětí do škol rozhodně přivítali, a to za bezpečných a jasně daných podmínek.
Velký rozdíl v distanční výuce oproti první vlně pandemie byl znát například na Základní škole Za mlýnem v Přerově. "V první vlně byla distanční výuka pouze off-line s velkým zapojením rodičů, pedagogové byli bez zkušeností, digitálních znalostí a bez pomůcek. Dnes je distanční výuka on-line podle rozvrhu téměř jako ve škole a jen s částečným zapojením rodičů, pedagogové jsou vybaveni, díky financím z ministerstva školství se nakoupily přenosné počítače, konferenční sady či televize a učitelé mají zkušenosti s digitálními technologiemi," řekl ředitel školy Petr Zbořil.
Druhá vlna vyškolila například i jesenickou základní školu. "První vlna byla pro školu zajímavou výzvou, která nám otevřela nové dveře k rozvoji. Spousta věcí nebyla vyřešena, jednalo se intuitivně. I přes veškerou snahu však bylo hrubé skóre na konci jarní vlny distanční výuky pět procent nezapojených versus 95 procent zapojených žáků. Při počátečních 12 procentech (zapojených žáků) jsme to považovali za relativní úspěch, avšak s vědomím toho, že ztráta každého jednotlivého žáka je prohrou," řekl ředitel Dominik Liberda. Podotkl, že při druhé vlně se úspěšnost distančního zapojení žáků po dvou týdnech přiblížila 100 procentům.
Posun vidí i ředitel ZŠ Heyrovského Oldřich Anděl. "Oproti jarní a podzimní distanční výuce, kdy se žáci i učitelé s aplikací MS Teams spíš seznamovali, se návrat k distanční výuce od 4. ledna značně změnil. Tyto změny jsou zřejmé hlavně v užívání aplikace MS Teams - jde o zlepšení, zdokonalování v práci v rámci platformy MS Teams, které vedou všechny uživatele k rozvoji počítačové gramotnosti," míní ředitel.
I přesto se ředitelé shodují v tom, že frustrace je u všech už obrovská, a to jak jak na straně učitelů tak rodičů. I přes snahu motivovat je podle ředitele jesenické školy Liberdy zjevná také apatie u většiny žáků. "Učitelé si uvědomují čím dál více limity distanční výuky a popasovávají se s určitou bezmocností vzhledem k problematickému přístupu k práci u některých žáků," podotkl ředitel. Frustraci přiznává i řada rodičů. "Ke všem technickým a logistickým problémům, jak skloubit online výuku a home office čtyř lidí v jedné domácnosti, se přidala obrovská frustrace, skoro naprostá beznaděj nás všech. Motivace k práci i výuce už se prakticky blíží nule. Pomalu rezignujeme všichni, dospělí i děti. Ten rok bude fatálně chybět dětem nejen co do znalostí, ale především je hluboce poznamená psychicky," řekla matka olomouckých školáků z 3. a 5. třídy.
Návrat dětí do škol ředitelé prosazují shodně, staví se ale za nastavení jednotných pravidel a postupů vzhledem k ochraně zdraví žáků a učitelů, uvedl ředitel jesenické školy Liberda. "Jak se stavím k návratu dětí do škol? Jednoznačně - včera bylo pozdě," podotkl k tomu ředitel ZŠ Heyrovského. Je pro okamžitý návrat především dětí celého prvního stupně.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
