Posypová sůl láká zvěř na silnice, řidiči by měli být obezřetní
Zhoršené povětrnostní podmínky na silnicích, ale i posypová sůl, která láká srnčí zvěř, mohou přispívat ke zvýšenému riziku střetu motorového vozidla se zvěří. Jen za loňský rok došlo na území honiteb Arcibiskupských lesů a statků Olomouc k třiadvaceti hlášeným srážkám s velkou zvěří. Dá se předpokládat, že o některých nehodách se lesníci nemuseli dozvědět a sražené zvíře buď uniklo do lesa, nebo si jej mohli řidiči odvést s sebou. V takovém případě se dopouštějí pytláctví, konstatují lesní hospodáři.
„Lesní zvěř potřebuje sůl pro doplnění minerálních látek, ale i pro nastartování správného trávení. Ačkoliv myslivci zřizují tzv. lesní slaniska, kde mají zvířata k dispozici krmnou sůl často obohacenou také o minerály, není výjimkou, že potkáme zvěř olizující posolenou vozovku“ popisuje Petr Rolinc, referent ochrany lesa a myslivosti ze společnosti Arcibiskupské lesy a statky Olomouc s.r.o.
Zvěř na silnicích a delší brzdná dráha na zamrzlém povrchu mohou vést k vyššímu riziku vzniku dopravní nehody. Ať už sražené zvíře zůstane na vozovce, nebo uteče od nehody, v každém případě je potřeba volat policii.
„Pokud je řidič místní a má tu možnost, ideálně by měl přivolat také některého z myslivců dané honitby, o což se jinak postará policie. To platí zejména pokud je zvíře ještě živé. Vzhledem k ukončení trýzně a trápení je každá minuta drahá,“ nabádá Rolinc a upozorňuje, že veškerá, a to i sražená zvěř, náleží uživateli dané honitby.
„Jakékoliv přivlastnění celého kusu nebo jakékoliv části těla, třeba jen kýta, nebo hlava s trofejí, je považováno za pytláctví a posuzuje se podle zvláštního právního předpisu!“ Nejlepší prevencí proti srážce se zvěří je především opatrná jízda a zvýšená obezřetnost při průjezdu kolem zalesněných ploch či biokoridorů.
,,Nejjednodušší je se řídit dopravní značkou, která na nebezpečí srážky se zvěří upozorňuje. Jejich rozmístění má svou logiku. Ale nejdůležitější jsou samozřejmě nabyté zkušenosti řidiče. Při pravidelném projíždění stejné trasy lze lépe vypozorovat, kde se zvěř vyskytuje častěji“ uzavírá Rolinc.
