Stromořadí u silnic ubývá. Olomoucký kraj chce sázet víc, proti mluví bezpečnost
V Olomouckém kraji ubývá stromořadí u silnic. Stromy přitom mohou cesty chránit od větru, deště a sněhu, přispívají k lepšímu ovzduší a je na ně krásný pohled. Hejtmanství chce proto trend otočit. Často je však proti kvůli bezpečnosti policie, chybí i pozemky.
V posledních letech z okolí silnic v Olomouckém kraji bez náhrady zmizely tisíce stromů. Mezi roky 2003 a 2019 jich silničáři vykáceli přes 17 tisíc, ale vysadili jen něco přes 10 tisíc.
"Oproti například Libereckému nebo Středočeskému kraji, které jsou v plusu, se jedná o nelichotivou statistiku," konstatuje předseda Komise pro životní prostředí na krajském úřadu Daniel Řezníček (Strana zelených).
Kraj chce podle něho tento trend otočit, naráží však na problémy. "Jsou tři. Kvůli přísné legislativě je málo pozemků, správa silnic nemá dost finančních a personálních zdrojů a policie bohužel často vydává k plánovaným výsadbám zamítavá stanoviska s argumentem bezpečnosti provozu," vysvětlil Řezníček.
Na sousedním Vyškovsku to jde
Neblahou zkušenost má například starosta Brodku u Prostějova Radek Rozmánek. "V minulosti byly všude okolo Brodku stromy, jablka, hrušky, švestky, ořechy, třešně. Chtěli jsme to změnit, ale policie nám vystavila negativní stanovisko," potvrdil starosta.
Upozorňuje zároveň na to, že na sousedním Vyškovsku to jde. "Jihomoravský kraj vysazoval lípy kolem Pustiměře a tam je to naprosto v pořádku," tvrdí Rozmánek.
V pětině případů jde o smrtelnou nehodu
Policie argumentuje především bezpečností provozu. "Ze statistik dopravních nehod vyplývá, že každoročně v České republice dojde k usmrcení osob nárazem do stromu takřka ve 20 procentech případů," varuje Marek Sládeček z odboru služby dopravní policie Krajského ředitele policie Olomouckého kraje. Postoj policie je podle něho i v jiných částech republiky podobný.
Upozorňuje zároveň na to, že ze silnice auto nemusí vyletět jen kvůli vysoké rychlosti, důvodem může být infarkt, mikrospánek, technická závada nebo srážka s protijedoucím vozidel či se zvěří. Stromořadí mohou být nebezpečná v zatáčkách, mohou zakrývat dopravní značky, nebezpečné je i střídání slunce a stínu a na podzim padající listí na cestách.
Kam nemohou stromy, přijdou aspoň keře
Opačný názor má organizace Arnika. “Rozsáhlý výzkum již dříve vyvrátil, že by přítomnost alejí měla vliv na zvýšení rizika dopravních nehod. Vzrostlé a pravidelně udržované stromy podél silnic naopak potřebujeme," tvrdí expertka na ochranu stromů a alejí Marcela Klemensová z Arniky.
Stromy vozovku i okolní krajinu podle ní chrání před horkem, silnými poryvy větru, sněhovými jazyky, snižují prašnost, během přívalových dešťů zadržují vodu a zpevňují zem. "Kromě toho mají i velkou estetickou a historickou hodnotu,” dodala.
V loňském roce se přitom trend začal i v Olomouckém kraji pomalu otáčet. Silničáři vysadili přes 1400 stromů, zatímco jich pokáceli jen 1200.
"Pozornost nyní budeme věnovat i keřům. Někde mohou nahradit stromy a také snižují hluk a prašnost, zadržují vodu a poskytují útočiště pro živočichy," podotkl předseda komise pro životní prostředí Řezníček.
