Rohu domu, jež rozděluje Dolní od Horního náměstí, vévodí úchvatný zlatý jelen. Přiznejme si ale, že jen málokdo ví, co jelen symbolizuje a za jakým účelem byl zrovna na tento dům umístěn...
Dům u Zlatého jelena. Všichni Olomoučané i turisté ví, kde se tento olomoucký skvost nachází. Pro některé však zůstává záhadou. proč je zrovna tento dům vyzdoben honosným zlatým jelenem s mohutným parožím a jaká historie se k tomuto domu váže.
První zmínky o tomto domu sahají až do ranného středověku. Dům v té době sloužil jako právovárečný dům, později měl i právo vinného šenku. V minulosti také objekt patřil mezi takzvané domy "Pod Bohatými krámy", což bylo patnáct privilegovaných domů, které patřily olomouckému patriciátu a až do konce 19. století byly spojeny renesančním podloubím, které známe i dnes.
Prvními obyvateli domu, o kterých se dají v písemnostech dohledat informace, byli manželeé Dorota a Cyriak Degensscherovi, o kterých se však ví jen málo - jen to, že dům obývaly kolem roku 1544. O nájemníkovi kolem roku 1575 se však již dochovalo více informací. Byl to jistý obchodník Erhard Silbach, který byl ostatními obchodníky v Olomouci roku 1579 obžalován z toho, že ve svém domě provozuje hned dva krámy, což se samozřejmě konkurenčním pánům nelíbilo. Silbach roku 1584 umírá a dalších pár let neexistují záznamy, co se v domě odehrávalo. Dalším, kdo figuruje v historických písemnostech, je až Karl Hirsch, který byl za účast na stavovském povstání v letech 1618 - 1620 potrestán pokutou 1000 zlatých, což byla v té době velmi vysoká částka.
Od roku 1636 se v domě střídala celá řada majitelů, nutno ovšem podotknout, že velmi movitých. Tito majitelé postupně dům zvelebovali, ovšem netušili, že v roce 1709 vypukne v Olomouci požár, který zdevastuje více než třetinu města, a nevyhnul se ani tomuto domu. Po požáru se však domu ujala rodina Tropperových a později i bohatý obchodník z rakouského Drosendorfu, Carl Pamesberger z Keenberugu, který za svoje působení více než zdvojnásobil cenu domu z šesti tisíc zlatých na čtrnáct tisíc zlatých. Dům po Pamesbergerovi poté koupil roku 1841 Baltazar Szabel, který provedl na domě další stavební úpravy, po kterých měl dům hodnotu už 65 tisíc rakouských zlatých. Nutno však podoktnout, že v té době sehrála svou roli také vysoká inflace.
Dodnes se spekuluje nad stářím domovního znamení v podobě velkého zlatého jelena. Je však pravděpodobné, že největší domovní znamení, které se v Olomouci nachází, pochází z druhé poloviny 18. století, kdy dům vlastnila rodina Hirschů. Jednak se podle průzkumů jedná o takzvané "mluvící znamení", jednak příjmení Hirsch znamená německy "jelen". Obchodník Hirsch byl velmi zámožný člověk a pravděpodobně tímto honosným domovním znamením demonstroval svoje bohatství a měšťanské postavení.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
