Jak reálné je, že před Mezinárodním trestním soudem v Haagu stane Vladimír Putin, na kterého byl minulý týden vydán zatykač pro válečné zločiny? A jak takové vyšetřování válečných zločinů probíhá? Nejen o tom se v dalším díle seriálu Bez servítků rozpovídal první český vyšetřovatel pracující u Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii a donedávna zaměstnanec Úřadu pro vnitřní záležitosti OSN v New Yorku Vladimír Dzuro.
Středa, 27. dubna 2022, 19:00
Dlouhá léta byl jediným českým vyšetřovatelem pracujícím u Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii v Haagu. Zároveň dostal prvního podezřelého z válečných zločinů na území Jugoslávie před spravedlnost. Řeč je o Vladimíru Dzuro,...
Mezinárodní trestní soud v Haagu minulý týden vydal zatykač na ruského prezidenta Vladimira Putina a zmocněnkyni Kremlu pro práva dětí Mariji Lvovovou-Bělovovou. Do jaké míry je to politické gesto a do jaké míry skutečně vymahatelný krok?
Samotné vydání zatykače pro mě bylo překvapením. Nečekal jsem, že to bude tak rychlé. Myslím si, že je to správný krok, protože to dává dobrý signál, že nikdo není nad zákonem. Ani prezident. Všechno má to své pomyslné „ale“. Vymoct takový zatykač je v současné situaci ale víceméně neproveditelné. I Slobodan Milošević, který byl vlastně souzen v jugoslávském tribunálu, byl vydán poté, co se v Srbsku změnila vláda. Tehdy proběhly svobodné volby, vznikl nový parlament s novou vládou. Ta se rozhodla skoncovat s minulostí a pod obrovským tlakem mezinárodního společenství Miloševiće vydala. Můj bývalý kolega Kevin Curtis ho pro tribunál fakticky zatkl, ale ve skutečnosti už byl ve vazbě srbských úřadů. Bylo to vlastně takové předání srbskou vládou jugoslávskému tribunálu v Haagu. V kontextu Ruska tedy určitě nejde očekávat, že by došlo k nějakému zatčení zahraničními složkami. To je velice nepravděpodobné, nikoliv ale nemožné.
Je to tedy spíše politické gesto?
Věřím tomu, že prokurátor, jako takový, to nedělá jako gesto. Musí mít nějaký počet důkazů, že skutečně k nějakému trestnému činu došlo. Až poté soud potvrdí obžalobu a vydá zatykač. Bez důkazů by to nešlo. Má to ale samozřejmě velikou politickou implikaci. Je to obvinění prezidenta Putina z válečného zločinu. To mu zůstane přišité napořád. Vejde do dějin jako ten, který je obviněn z válečných zločinů. I kdyby nebyl souzen, zemřel by nebo nebyl vydán, pořád bude v historii jako obviněný válečný zločinec. To je podle mého velice silný signál.
Co reálně může dostat Vladimíra Putina před tribunál? Je to právě změna režimu v Rusku?
Těžko spekulovat, ale určitě to nebude nějaká lest nebo trik, kterým se ho podaří zadržet. Upřímně si myslím, že v současné době je to jediná možnost, a to, že dojde k politické změně v Rusku, kdy se od toho budou chtít distancovat. Nevěřím tomu, že by prezident Putin odcestoval do nějakého státu, kde by mu potenciálně hrozilo zatčení. Tím by ten stát vystavil obrovskému tlaku.
Máte státy, které tribunál neuznávají. Třeba USA, Čína a další velké státy. Tam, kdyby vycestoval, tak je otázkou, jestli by úřady vzaly na vědomí takový zatykač úřadu, který neuznávají. Pokud by vycestoval do státu, který smlouvu ratifikoval, tak ten má povinnost takové zatčení provést. Cesta do takové země by byl ze strany Putina nezodpovědný krok. Ten stát by byl naopak pod obrovským tlakem mezinárodního společenství, aby zatčení provedl.
Římský statut Mezinárodního trestního soudu uznává v tento moment 139 zemí. Nemůže být právě vydání zatykače na ruského prezidenta důvodem pro některé země, aby smlouvu ratifikovaly?
Na to vám nedokážu odpovědět.
Pokud by byl skutečně Vladimír Putin souzen, jaké tresty u Mezinárodního trestního soudu hrozí?
Maximálním možným trestem je doživotí, stejně jako u jugoslávského nebo rwandského tribunálu.
Setkal jste se už v minulosti s tím, že by byl někdo vyšetřován za válečný zločin, který spočívá v únosech dětí, tak jak to mělo být právě ve zmíněném případě Vladimíra Putina a Marije Lvovové-Bělovové?
Nesetkal, ale to neznamená, že se něco podobného v minulosti nedělo nebo nevyšetřovalo. Třeba k tomu nemám jen informace.
Jak komplikuje vyšetřování válečného zločinu fakt, že na území, kde mělo k činům dojít, stále pokračuje válka?
Je to úplně přesné, jako v případě jugoslávského nebo rwandského tribunálu. V případě norimberského a tokijského šlo vlastně o tribunály vítězů. Spojenci tam pochytali pachatele a svědky. Dostali se na místa činů, tedy do koncentračních táborů a podobně. Jugoslávský tribunál operoval v době, kdy pachatelé byli stále u moci. Z toho důvodu se vše prodlužovalo, protože vyšetřovatelé neměli přístup na místa činu a ke svědkům. Na Ukrajině bude situace obdobná. A to z obou stran konfliktu. Bylo by naivní myslet si, že jenom Rusové páchají válečné zločiny. Mohou je páchat i Ukrajinci. To je realita. To, že je napaden nějaký stát, neznamená, že příslušníci jeho ozbrojených složek nebo obyčejní občané nepáchají válečné zločiny. Neznamená to, že budou na obou stranách odsouzeny stejné počty pachatelů. Je naivní myslet si, že válečné zločiny vždy páchá jen útočící stát. Pokud by k tomu vyšetřovací orgán takto přistupoval, byl by považován za jednostranný a nelegitimní.
Aktuálně je důležitější zajišťování důkazů než chytání samotných pachatelů. Abyste mohl někoho předvést před soud a udržet ho ve vazbě, musíte mít dostatečnou kvantitu a kvalitu důkazů. Bez nich nikoho ve vazbě neudržíte. V první řadě tedy potřebujete důkazní materiál, a pak až někoho můžete soudit. Proto je nyní potřeba co nejkvalitněji zajišťovat důkazy. Jejich kvalita v čase klesá. Lidé jsou ovlivňováni okolím, médii a podobně. A také je s každým dnem komplikovanější například hledání masových hrobů a zajišťování důkazů v nich.
Máte zkušenosti z několika válek a konfliktů. Bylo by pro vás zajímavé podílet se na vyšetřování právě válečných zločinů páchaných na Ukrajině?
Moji kolegové se na vyšetřování válečných zločinů na Ukrajině podílí. Spolupracují s ukrajinskou prokuraturou. Druhá skupina, kterou znám, se podílí na vyšetřování v rámci mezinárodního soudu. Například je tam jedna česká právnička, která působila u International Criminal Tribunal for the Former Yugoslavia. Ta tam byla vyslána Českou republikou. Asi bych nechtěl konkrétně odpovídat na to, zda bych se na vyšetřování válečných zločinů páchaných na Ukrajině chtěl, nebo nechtěl podílet. Ponechám to zatím bez odpovědi.
V současné době se nepřímo podílím na vyšetřování tím, že jsem byl před nedávnem v Polsku, kde jsem dělal školení pro NATO, které tam má vojenské policisty z celé Severoatlantické aliance. Právě členy vojenské policie jsem školil. Nedávno jsem dělal také školení pro české vojenské policisty, kteří mají být vysláni na Ukrajinu. V tomto směru předávám zkušenosti.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
