Počasí dnes21 °C, zítra21 °C
Pondělí 20. května 2024  |  Svátek má Zbyšek
Bez reklam

Snížení DPH u základních potravin mělo přijít na podzim, říká prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu

Zatímco ještě před lety patřili Češi mezi plýtvače jídlem, dnes je to naopak. V popelnicích končí jen zhruba pět procent potravin. Podle prezidenta Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáše Prouzy změnil chování zákazníků především nárůst cen v obchodech. Kdo na aktuální situaci vydělává nejvíce a jak měla vláda mírnit dopady narůstajících cen? Nejen o tom se rozpovídal bývalý náměstek ministra financí v dalším díle seriálu Bez servítků.

Humor se nemění. Fenomén rozzuřené manželky s válečkem na nudle byl, je a bude, říká kreslíř Jan Tatarka

Není to tak dlouho, kdy Michael Palin z legendární britské komediální skupiny Monty Python pronesl, že Čechy považuje za nejvtipnější národ na světě. Že jsme nejspíš národ vtipálků, potvrzuje také fakt, že svého času vycházel legendární časopis...

Český statistický úřad zveřejnil nová čísla o prodejích v obchodech. Meziročně se tržby v únoru snížily reálně o 6,4 procenta, za potraviny klesly dokonce o 7,6 procenta. Co tyto údaje ilustrují?
Je vidět, že lidi jsou nervózní z toho, co se děje. Už rok a čtvrt slyší, jak je všechno špatně a jaká bude krize. Škrtají návštěvy restaurací. Dříve řada lidí chodila každý pracovní den na meníčka do restaurace, dnes chodí jen třikrát týdně a dva dny si přinesou něco z domova. Šetří také na kultuře. Naopak nešetří na cestování do zahraničí, aby aspoň na chvíli přišli na jiné myšlenky a utekli před neustálým posloucháním toho, jak je všechno špatně. Vyjet v létě pryč berou často jako nutnost pro zachování duševního zdraví a jsou schopni do toho investovat.

Jak Češi mění chování při výběru potravin?
Je znát, že lidé začínají škrtat i při nákupech potravin. Nejchudší třetina obyvatel musí hodně plánovat nákupy a rozmýšlet, co koupí. Často skládají nákupy podle slev, aby si dokázali zachovat pestrost jídelníčku. Zbylé dvě třetiny obyvatel šetří primárně tak, že přestaly plýtvat. Ještě před rokem a půl Češi vyhazovali zhruba dvacet procent koupeného jídla. Dneska je to do pěti procent. Lidé se učí plánovat a víc přemýšlí o tom, co a kolik si koupí. Vidíme jednu zajímavou změnu – prostřední příjmová skupina obyvatel v době krize v roce 2010 šetřila tak, že si kupovala stejný objem potravin, ale v levnějších variantách. Dnes tito lidé změnili chování a spíše kupují menší objem, ale udržují si kvalitu kupovaných potravin. To je vlastně dobrá zpráva. Pomalu se dostáváme z původního „sněz, co můžeš“ na to, kdy přemýšlíme, co vlastně jíme. Mimochodem, i v evropském měřítku byli Češi ještě nedávno největší plýtvači jídlem. Bylo to způsobeno také tím, že jsme dlouho měli velmi levné potraviny a patřili jsme do pětice nejlevnějších států v Evropě. Lidé často neřešili, jestli si koupit pět, nebo osm jogurtů, i když věděli, že zřejmě snědí jen čtyři.

Proč ceny potravin v tuzemsku aktuálně klesají pomaleji, než se ještě vloni na podzim predikovalo?
Vlastně je to přesná ilustrace té úplně nejzákladnější ekonomické teorie, že když máte konkurenci, tak se firmy musí chovat rozumně a nemůžou generovat nějaké přehnané zisky. Vezměme si jako příklad máslo. V Čechách máte několik velkých výrobců, a zároveň je to potravina, kterou není problém dovézt ze zahraničí a nějaká část másla se také vždycky dovážela. Tlak konkurence je pak dostatečně velký, a čeští producenti buď dorovnají ceny na tu zahraniční úroveň, nebo bude jejich máslo neprodejné. A když se podíváte na statistiky, tak vidíte, že cena másla poslední dobou rychle klesá. Pak tu máme ale potraviny, které dovážet nemůžete. Třeba pečivo. Navíc v Česku máme jednoho dominantního velkopekaře a ostatní se mu cenově přizpůsobují. V takovém případě nemáte šanci tlačit na nižší cenu. Přesně to ukazují data Českého statistického úřadu: Za  poslední tři roky české potraviny zdražily o pětatřicet procent, zatímco potraviny z dovozu jen o devatenáct.

Velmi často se mluví o tom, že by lidé měli nakupovat ve slevách, a tím tlačit na nižší cenu u prodejců. Nabízí dnes obchodní řetězce potraviny v akcích se zápornou marží?
Děje se to, protože tlak na slevy ze strany zákazníků je obrovský. Pomocí výrazných slev se obchody snaží přilákat lidi na potraviny, kvůli kterým přijdou do daného obchodu. Nebudete to dělat kvůli sušenkám, ale typickým příkladem bylo třeba máslo, které se dlouhodobě prodávalo se zápornou marží. Také mléčné produkty, občas základní zelenina. Skutečně to funguje. Tím, že je tu spousta značek obchodů, konkrétně sedm velkých obchodních řetězců, tak musíte o zákazníka velmi bojovat. Když se podíváte do Rakouska, kde jsou tři velké obchodní řetězce, nebo do Skandinávie, kde ovládá osmdesát procent trhu dvojice řetězců, tak tam není podobný masivní marketing potřeba. V Česku je výrazně větší boj o každého zákazníka. Navíc Češi jsou na slevy fixováni. Čím to je, nedokážu říct. Často máme pocit, že sleva je podmínkou nákupu. A platí to v podstatě u všeho, ať už si kupujete potraviny, letní dovolenou nebo auto.

Co může dostat Putina před soud? Nejspíš jen politická změna v Rusku, odhaduje vyšetřovatel Vladimír Dzuro

Jak reálné je, že před Mezinárodním trestním soudem v Haagu stane Vladimír Putin, na kterého byl minulý týden vydán zatykač pro válečné zločiny? A jak takové vyšetřování válečných zločinů probíhá? Nejen o tom se v dalším díle seriálu Bez servítků...

Pro koho je aktuální situace s vyšponovanými cenami směrem nahoru nejvýhodnější a má z ní největší profit?
Jednoznačně pro velké české zemědělce, kteří nemají konkurenci. Ti využili paniku a zdražovali mnohem více, než bylo nutné. Vzpomeňte si, jak týden po ruském útoku na Ukrajinu byly noviny plné toho, že nebude mouka a pšenice. To samozřejmě vyhnalo ceny pšenice nahoru. I proto měli velcí čeští zemědělci nejziskovější rok od roku 1998. V situaci, kdy většina firem měla obrovské propady zisku a lidé mají hluboko do kapsy, tak tahle skupina agroholdingů měla obří zisky. Podobně jako velkozemědělci na tom byly také energetické společnosti a banky.

Jak by k tomu měl podle vás přistupovat stát?
Stát by neměl nijak stropovat zisky. Měl by ale mluvit o tom, jak se kdo v krizové době zachoval, a pokud si myslí, že někdo situaci zneužil, měl by takové mimořádné zisky zdanit. Stát nemá určovat, kolik si má kdo vydělat. Podnikatelé si ale musí uvědomovat, že když to přeženou, tak nejenže naštvou zákazníky, ale také musí počítat s tím, že může přijít nějaká mimořádná daň. Nebo v případě agrobaronů seškrtání národních dotací, které jsou stejně podle Nejvyššího kontrolního úřadu často projedené a nevedou k žádné smysluplné změně v kvalitě potravin nebo péči  o přírodu.

V Česku se poměrně často „rozdávají“ provozní dotace, zatímco v Rakousku a dalších zemích se více pracuje s dotacemi do rozvoje a modernizace. Jsou to také faktory, které ovlivňují cenu?
Je to naprosto tak, jak říkáte. Není to jen problém českých potravin, ale také průmyslu, který v Česku dlouhodobě frčel na levném ruském plynu. Říkalo se, že nemá smysl investovat do modernizace a snižování energetické náročnosti. Před rokem ale přišel náraz, a v tu chvíli to samozřejmě mnohem více bolelo české firmy než třeba vámi zmíněné rakouské, které dlouhodobě investovaly do modernizace, obnovitelných zdrojů nebo nižší spotřeby energie. Je to dáno právě tím, že rozumné země dotačními penězi tlačí na modernizaci. Naproti tomu v Česku se v zemědělství téměř výhradně investovalo z dotačních peněz do provozu. Stát vlastně říkal, že se nemusíte snažit a klidně to můžete dělat blbě, a pokud bude potřeba, díru vám zalepil. To je přitom ta nejhorší forma pomoci, kvůli které jsou české potraviny často nekonkurenceschopné.

Poměrně ostře se vyjadřujete směrem k ministrovi Zdeňku Nekulovi. Nazýváte ho „zaklekávačem“ a podobně. V čem podle vás postupuje špatně?
Je pro mě strašně velké překvapení, že ministr vlády, která slibovala deagrofertizaci, je vlastně větší přítel Agrofertu, než byli ministři během vlády Andreje Babiše. To, jak neřeší změnu dotačních schémat, nechává běžet spoustu nesmyslných provozních dotací a nesnaží se systém změnit, to, jak ignoruje nálezy NKÚ a na ministerstvu nechává sedět lidi, kteří jsou podepsaní pod těmi všemi nesmyslnými dotacemi, je naprosto zarážející. Plete si zisk a marži a podobně. Vlastně nevím, jestli to dělá záměrně, nebo tomu vážně nerozumí.  A proč má pan ministr zemědělství nové indiánské jméno Zdeněk Zaklekávač Nekula? Před třemi týdny vyhnal do obchodů davy kontrolorů, aby těmi masivními kontrolami donutil obchody zlevnit. Dochází tak k úplně neuvěřitelným situacím, když třeba ráno při otevření naběhne do malého obchodu se dvěma prodavačkami pět kontrolorů Nekulova komanda a stráví tam třeba pět hodin, než konečně najdou v regále zapomenutý, den prošlý jogurt. Jedna z těch prodavaček musí být celou směnu s kontrolory, takže máte otevřenou jen jednu pokladnu místo dvou, nestíháte doplňovat zboží, zákazníci jsou naštvaní. A to nemluvím o tom, kolik jen na platech stojí ta pětice kontrolorů, obtěžujících chudáky prodavačky.

Kdyby to udělal jakýkoliv ministr předchozí vlády, bylo by zaklekávání podnikatelů hlavní zprávou všech médií. Ministr Zaklekávač ale asi má pocit, že zneužívání kontrolních orgánů, které by měly být nezávislé, je normální.

Současný ekonomický model fungování pošty byl neudržitelný. Je třeba velká změna, míní předseda Asociace krajů

Rušení poboček České pošty vyvolal ve veřejném prostoru v posledních dnech velké diskuse. Jedním z prvních, kdo se k celé věci vyjádřil, byl jihočeský hejtman a předseda Asociace krajů Martin Kuba (ODS). Ten říká, že současný ekonomický model...

Často mu vyčítáte, že by měl dělat více právě s vysokými cenami. Podle vás mělo přijít už dávno snížení DPH u potravin na deset procent. To ale přeci negarantuje snížení koncové ceny. Na úkor DPH si prodejci mohou navýšit marži a cenu nechat stejnou.
Snížení DPH u základních potravin mělo přijít už na podzim loňského roku. Tehdy šly ceny rychle nahoru. Dnes už je pozdě, ceny tam, kde je konkurence, už klesají, a tak velký smysl by to nemělo. Zdeněk Nekula ale nikdy nenašel odvahu na to, aby takový návrh na vládu přinesl. Mohl to na vládě prohrát, ale ministr, kterému jde skutečně o lidi, by to měl podstoupit. Přitom, kdyby se to podařilo prosadit, dalo by se to velmi jednoduše kontrolovat. To jsme si vyzkoušeli už v roce 2020, když vláda zavedla povinné nošení respirátorů. Tehdy jsme se s Alenou Schillerovou dohodli, že vláda sníží DPH na respirátory na nulu. Udělala to – a na ministerstvu financí si velmi důkladně hlídali, jestli v obchodech spadla cena o DPH. Vyžaduje to samozřejmě nějakou práci, ale u potravin je to ještě jednodušší. Nakupujeme je denně a víme, kolik stojí. Tam sakra dobře poznáte, jestli je to o patnáct procent levnější, nebo ne. Ten kontrolní mechanismus se jmenuje zákazník a média. Upřímně, nikdo z prodejců by nechtěl být pranýřován na titulních stranách novin za to, že u něho zůstala cena potravin i přes snížení DPH stejná.

Podle vašich vyjádření potřebuje Česko změnu v systému zálohování vratných skleněných obalů. Proč?
Spousta pivovarů si postavila marketing na tom, že mají své lahve a své přepravky. Pro obchody je to ale šílená práce navíc. Musí každou takovou přepravku a lahve skladovat samostatně. Musí hlídat, že každá přepravka se vrátí do správného pivovaru a podobně. Ten systém je zbytečně drahý, stojí vás to peníze a prostor ve skladě, kde byste mohl mít potraviny. Přitom tvar lahve a barva přepravky není to, proč si zákazník to dané pivo kupuje.

Takže jaké je ideální řešení?
To, co funguje v řadě zemí, kde mají například tři standardizované tvary lahví a do nich se nápoje stáčí. To samé s přepravkami. Pokud nemáte sedmdesát různých druhů, ale jen tři, je to samozřejmě výrazně levnější a logisticky méně náročnější. A musí začít platit to, co všude jinde – náklady má hradit ten, kdo je způsobuje. Pivovary tak musí začít platit náklady na vracení jejich lahví a přepravek.

Hodnocení článku je 100 %. Ohodnoť článek i Ty!

Autoři | Foto CNC/Renata Matějková

Štítky Bez servítků, finance, obchod, Tomáš Prouza, rozhovor, DPH, zemědělci

Komentáře

Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.

Snížení DPH u základních potravin mělo přijít na podzim, říká prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu  |  Bez servítků  |  Drbna  |  Hanácká Drbna - zprávy z Olomouce a Olomouckého kraje

Můj profil Bez reklam

Přihlášení uživatele

Uložené články mohou používat pouze přihlášení uživatelé.

Přihlásit se pomocí GoogleZaložením účtu souhlasím s obchodními podmínkami, etickým
kodexem
a rozumím zpracování osobních údajů dle poučení.

Zapomenuté heslo

Na zadanou e-mailovou adresu bude zaslán e-mail s odkazem na změnu hesla.