Jaká pravidla budou platit od pondělka? Zatím nikdo netuší – vláda sice dopředu věděla, že hrozí odmítnutí nouzového stavu, ale nepřipravila žádný plán B. Rok po začátku epidemie jsme opět v situaci, že nikdo neví, co jej za tři dny čeká. A tak nezbývá nic jiného, než se zase jako už tolikrát postarat sami a nastavit pravidla, která dávají smysl.

Říká se, že každá krize přináší změnu. Většinou by to měla být změna k lepšímu. Manželská krize vztah posílí nebo ho zbortí. Výsledková krize u sportovního týmu dokáže tým stmelit nebo rozstřelit takovým způsobem, že se sportovci můžou při tréninku chytnout pod krkem.

Mnoho špatného děje se často pod pláštíkem dobra. Pod záštitou konání dobra mnozí agitují pro očkování na COVID19. Tak dnes o tom, proč to nedělat.

„Váš cestovní očkovací průkaz, prosím…“ I tak by se vás mohli ptát na státních hranicích. Očkovací cestovní pasy se staly tématem minulého týdne. Je to další téma, které rozděluje českou společnost přesně na polovinu. Alespoň podle hlasování na Twitteru.

Víte, že nebudete mít takový výběr potravin, budou dražší, budete splácet ještě vyšší schodek rozpočtu a asi nám zkomplikují vývoz aut? To vše jsem pro vás za pouhé tři dni tohoto týden zařídil. Čtěte dál, řeknu Vám o tom více.

Znovu se ukázalo, že v krizi se ukáže reálná efektivita fungování systému. A také to, že každý systém je tak silný, jak silný je jeho nejslabší článek. V Česku opozice právem ve Sněmovně křičí, že očkování proti covidu nefunguje a je selháním vlády. V Izraeli proočkovali za tři týdny 20 procent populace. Z českého pohledu to zní skoro jako zázrak. Je to jejich zázrak nebo naše selhání?

Denně diskutuji se svým otcem na téma očkování seniorů proti covidu. Je mu 84 let, nemoci se velmi bojí a už několik měsíců ví, že se chce nechat očkovat. V posledních dnech omezil z obavy před nákazou svůj pohyb venku mimo domov na minimum. Jedinou naději vidí v očkování, které pro něj představuje pomyslné světlo na konci tunelu. Ví, že bez něj se situace těžko vrátí k normálu.

Dávat lidem, kteří budou očkováni proti koronaviru výhody v podobě možnosti účastnit se kulturních akcí anebo navštěvovat restaurace je možná epidemiologicky lákavé, ale viděno všemi ostatními společenskými měřítky je to špatně.

Uff. Právě jsem skončil. Jsem rok 2020. A že jsem byl rokem. Myslím, že jste si vy Češi, ale i celý svět oddechli. Všichni na mě budou vzpomínat. Byl jsem špatným rokem. Omlouvám se. Možná jsem byl nejhorším rokem vašeho života. Loni v lednu to tak vůbec nevypadalo. Všichni jste si mysleli, že budu po předchůdci roku 2019 ještě lepší. Plánovali jste, měli jste předsevzetí.

Jmenuju se Tereza, jsem míšenka a jsem adoptovaná. V české společnosti si připadám tak trochu jako liči. Podobně jako banánové děti, které se narodily vietnamským rodičům, ale vyrostly v Evropě, se i já cítím uvnitř bílá, ale na povrchu vypadám prostě jinak. Rozhodla jsem se psát o svých zkušenostech s tím, jak se s touhle nálepkou v České republice žije.