Olomoucké ulice a zajímavá místa už jsme si jednou představovali, naše město jich ale skrývá tolik, že se na ně zaměříme ještě jednou. Podíváme se na odkazy dějin, které vydržely až do současnosti. Poznejme spolu historii olomouckých ulic.
Všichni jsme určitě nesčetněkrát procházeli Terezskou bránou. Paradoxně ale moc nevíme, co to vlastně za bránu je a proč tak opuštěně stojí na kraji Palachova náměstí. Olomouc, jakožto důležitá spojnice na cestě k Vídni, byla okolo roku 1745 nově opevněná. Souviselo to i se ztrátou Slezska, kvůli které se Olomouc nebezpečně přiblížila prusko-rakouské hranici. Součástí nového bastionového opevnění projektanta Pierra de Rochepine byla i Terezská brána, své jméno dostala u příležitosti návštěvy města císařovnou Marií Terezií. Olomoucká pevnost se osvědčila i v praxi, když roku 1758 odolávala pruským vojskům. Po odstranění hradeb zůstala Terezská brána osamocena a my si můžeme připomenout pevnostní historii Olomouce.
Z ulice se přesuneme do parku, konkrétně do Bezručových sadů. Znáte tu strašidelnou zchátralou budovu? Tak to je Mauzoleum jugoslávských vojáků. Naštěstí se začíná s opravami, tak snad získá mauzoleum opět trochu na cti. Kaple s dórskými sloupy v průčelí v sobě skrývá kostnici. Uloženy tam jsou ostatky jugoslávských vojáků, kteří padli na československém území, zvláště v olomouckých nemocnicích, v době 1. světové války. V mauzoleu jsou uloženy ostatky 1187 vojáků. Neoklasicistní stavba pochází z roku 1926 a navrhl ji architekt Hubert Aust. Budova dlouho chátrala, patřila dříve pod správu Jugoslávské federace. Až v roce 2015 přešla zchátralá stavba do vlastnictví Olomouce.
Dva světy od sebe dříve oddělovala takzvaná Židovská věž. Tvořila bariéru mezi židovským ghettem a předměstskou osadou Závodí (dnešní výstaviště Flora). Můžete ji spatřit na nádvoří bývalého jezuitského konviktu. Původní věž pochází z 14. století, později se upravovala a v 17. století se začlenila do areálu jezuitského konviktu. I přes své umístění dříve pravděpodobně sloužila, jako funkční průjezdná brána. Dnes slouží jako vchod do krásného parkového parkánu za nádvořím konviktu.
Víte, kde se nacházel Ústav pro vzdělávání dívek? Ústavu se také říkalo Pöttingeum, podle zakladatele hraběte Emanuela Pöttinga-Persinga. Budovu najdete na Palackého třídě. Německý hrabě, podporoval české národní hnutí a tak se rozhodl založit dívčí školu. Otevřena byla 15. 9. 1895 a vyučovalo se tu česky. Postupem času škola měnila své zaměření, z literární na hudební a podobně. Až se z ní roku 1899 stala první dívčí obchodní škola v českých zemí. Poválečné roky změnily obchodní zaměření na zdravotnické. A tak tu od roku 1948 až do dnes sídlí Střední zdravotnická škola a Vyšší zdravotnická škola E. Pöttinga.
K Marii Terezii se ještě vrátíme, představíme si budovu, kterou císařovna nechala vystavět, je to Tereziánská zbrojnice. Klasicistní budova byla vystavěna mezi léty 1768-1769 a najdete ji na Biskupském náměstí. Uloženo zde mělo být asi čtyřicet děl a zbraně pro šest tisíc vojáků. Stavba zbrojnice souvisela se ztrátou Slezska a posunutí hranic, kvůli kterému vznikla i Terezská brána, ze začátku článku. V roce 1991 přestala zbrojnice sloužit jako vojenská budova. A v duchu hesla Jana Amose Komenského, „Ze zbrojnic udělejte biblioték“, dnes slouží jako knihovna Univerzity Palackého.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
