Na Blažejské náměstí v Olomouci většina lidí zavítá jen když si zkracuje cestu z města do Bezručových sadů nebo se jdou najíst do restaurace Michalský výpad. Už málokoho zajímají zdejší zastavárny, které se na Blažejském náměstí vyskytují v hojném počtu. Náměstí o sobě přitom může vyprávět bohatou historii.
Blažejské náměstí je v dnešní době upozaděno honosnějšími náměstími, jako je Horní a Dolní pár kroků od něj. Přitom, v 19. století bylo hlavním centrem moravského muzejnictví a první zmínka o Blažejském náměstí pochází už z roku 1299. Podle archeologických výzkumů však bylo osídleno až mnohem později.
Blažejskému náměstí v současné době chybí ikonická památka, vždy tomu ale tak nebylo. Až do roku 1840 náměstí vévodil kostel sv. Blažeje. Z jaké doby kostel pochází, se přesně neví. Dohady naznačují, že kostel mohl sloužit jako raně-středověký kupecký dvůr. První oficiální zmínka o kostelu však pochází až z 13. století.
Spodní část byla postavena z hrubých, neotesaných kamenů. Klenutí kostela bylo neforemné, vysoká zvonice v sobě ukrývala tři zvony.
Kostel posloužil v 16. století prostestantům, v té době se stal jejich centrem. I Švédové, kteří obléhali Olomouc, kostel využili – na kostelním hřbitově pochovali okolo sto šedesáti padlých vojáků. Později byl kostel využíván jako skladiště. Jak budova chátrala, bylo v roce 1840 rozhodnuto o její zbourání. Na místě kostela poté vzniklo náměstí trojúhelníkového tvaru. Jediné co z kostela zůstalo, je zvon z roku 1547 zasvěcený sv. Blažeji, který dodnes visí ve farním kostele sv. Filipa a Jakuba v Nových Sadech.
Na Blažejské náměstí se dá dostat z Bezručových sadů takzvanými Blažejskými schody. Na jejich místě však dřív stála Blažejská brána, kterou se lidé dostávali z města do nedaleké osady
Dědina. Brána byla jednou z nejstarších v Olomouci. Během výstavby tereziánské pevnosti mezi lety 1742 a 1758 byla Blažejská brána nahrazena bránou Kateřinskou, která vyrostla v dnešní Kateřinské ulici. Na začátku 20. století byl na místě bývalé brány obnoven průchod se schodištěm, který svému účelu slouží až dodnes.
Kateřinská brána (foto: VMO)
Z Blažejského náměstí se dá rovněž dostat do nepřístupných kapucínských zahrad, které jsou součástí kapucínského kostela. Součástí zahrad je i rozlehlý protiletecký kryt, který byl hojně využívaný za druhé světové války. Jeden z jeho východů ústí hradbami v Bezručových sadech.
Na Blažejském náměstí se také nachází spoustu drobných zajímavostí. Tak třeba – na domě, číslo popisné 99, se nacházejí dvě pamětní desky od sochaře Julia Pelikána pro "Vlastenecký spolek muzejní" na upomínku svých dvou zakladatelů, profesora Jana Havelky, který v domě bydlel se svojí manželkou Vlastou a jeho tchána Mudr. Jindřicha Wankla, který zde měl „výměnek".
Dalším zajímavým domem je dům se zelenou fasádou, číslo popisné 7. V průčelí domu můžete vidět zazděnou dělovou kouli z pruského odstřelování z poloviny 18. století.
Poslední zastávkou na Blažejském náměstí je budova, ve kterém sídlí Rádio Haná – v jejím průčelí můžeme vidět niku s Pannou Marií a Jezulátkem.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
