ROZHOVOR: Studie dávají naději neplodným párům a umožňují IVF léčbu zadarmo, říká Aleš Sobek

V současné době má skoro každý pátý pár problémy s otěhotněním, jedná se o starší páry nebo už i o mladší?
Když to upřesním tak se jedná o každý pátý pár, který se snaží o otěhotnění. A bohužel ta snaha se přesouvá do vyšších věkových kategorií, takže průměrný věk bezdětných žen, které k nám přicházejí, že nemohou přijít do jiného stavu, se zvyšuje a dnes je to kolem třiceti tří a třiceti čtyř let. Je to poměrně velký posun, protože před deseti patnácti lety měly ženy první dítě v dvaceti osmi letech. Když se podíváme ještě dál do minulosti, tak děvče, které mělo dvacet let a nemělo aspoň jedno dítě, přišlo do řeči. 

Přicházejí do ordinace i dívky okolo dvacítky s tím, že nemohou počít?
Samozřejmě i tato věková kategorie má problémy s otěhotněním, ale je to v poměrně malém procentu. Většina dívek v tomto věku totiž zatím na mateřství nemyslí. Ale neplodnost si nevybírá, problémy mohou nastat i v mladém věku – ať už je to nízký počet spermií nebo špatná funkce vaječníků. Ve vyšším věku samozřejmě pravděpodobnost problémů s početím narůstá. Ženy na celém západním světě odkládají rok otěhotnění, ale nejlepší věk, kdy je tělo perfektně připraveno, je kolem dvaceti čtyř let. 

Zůstává kvalita vaječných buněk a spermií stejná jako v minulosti?
V roce 2010 jsme publikovali v nejprestižnějším světovém odborném časopise pro lidskou reprodukci článek o tom, že se kvalita vaječných buněk v populaci snižuje. Snažili jsme se vyhodnotit, jak fungovaly vaječníky na začátku naší kariéry, tedy od roku 1994 do roku 2010. Porovnáním několika parametrů jsme zjistili, že ve sledovaném období došlo k poklesu činnosti vaječníků u stejně starých žen asi o tři procenta. U spermií je to jednodušeji doloženo, protože jejich způsob počítání se za sto padesát let prakticky nezměnil. Za tuto dobu se počet spermií u našich mužů snížil o polovinu. 

Myslíte si, že je to způsobeno životním stylem, technikou, vývojem nebo se určitým způsobem sama příroda brání přemnožení?
Když jsem se snažili vypozorovaná data analyzovat, hledali jsme určitou příčinu, proč k poklesu dochází. Jestli je to snad způsobené používáním mycích prostředků, stresem nebo úbytkem ozonové vrstvy. Ale nakonec jsme si uvědomili, že přece jen lidé jsou obyčejní savci a chovají se jako jiné populace, třeba sloni nebo myši. V okamžiku, když příroda vidí, že se populace na určitém místě přemnožila, dojde ke snížení plodnosti. Dojde k ní také v případě prodloužení průměrné doby dožití.

Můžete to přiblížit?
Zkusím to na příkladu s populací myší. Když je na určitém území s dostatkem potravy několik málo myší, dochází k větší porodnosti, tedy myši mají častěji a více potomků. V okamžiku, když však dojde k překročení hranice, kdy by se už další myši neuživily, dojde ke snížení počtu potomků. Podobně je to se změnou průměrné délky dožití. Když se prodlouží délka života, okamžitě příroda začne důsledněji regulovat reprodukci, aby nedošlo k nadměrnému růstu populace. Jak to příroda provádí nevíme, jen to dokážeme popsat. Díky tomu, že se myši dožívají jen roka nebo dvou, mohou mít třeba i dvacet mláďat ročně. Když se ale tvorové dožívají vyššího věku, třeba sloni, mají jen jednoho potomka za několik let, aby nedošlo k přemnožení a našlo se pro ně dostatek jídla. V České Republice došlo od devadesátých let k enormně rychlému nárůstu průměrné doby přežívání, tedy i k viditelnému poklesu kvality vaječných buněk a spermií.

Po jaké době a jak často lze opakovat IVF (umělé oplodnění) v případě neúspěchu?
Je to individuální. Jsem trochu konzervativní, raději všechno natřikrát zkontrolovat a dát tomu čas. U pětadvacetiletých, třicetiletých říkáme, že je dobré počkat, až si vaječník dokonale odpočine – raději půl roku. Ale když jsou ženy nad třicet pět let, tak u nich dochází k velkému poklesu činnosti vaječníků, takže si už dlouhou dobu odpočinku dovolit nemohou a  IVF opakujeme v kratších intervalech. A po čtyřicítce, když vaječníky už skoro nefungují a vytvoří pouze jednu nebo dvě vaječné buňky, tak vůbec nedoporučujeme žádnou pauzu a říkáme: ano tentokrát se to nepodařilo, ale jestli na to máte nervy a  pojďte do toho znovu hned. Ale není možné se řídit jen medicínou, někdy se na to žena psychicky necítí a chce počkat, finance v tom taky hrají svojí roli.

I když ženy otěhotní, jaká je pravděpodobnost, že dítě donosí?
Statisticky k potratu dochází v pěti až deseti procentech a nerozlišuje se, jestli se jedná o umělé oplodnění nebo přirozené otěhotnění. Když se embryo uchytí, pak vše postupuje jako u normálního těhotenství, žena zde nemá žádnou výhodu ani nevýhodu. Pravděpodobnost oplodnění je z devadesáti devíti procent závislá na kvalitě vaječné buňky, děloha dokáže dítě donosit i v pozdějším věku. 

Centrum Fertimed se často zapojuje do klinických studií, probíhá v současné době nějaká?
Ano, jsme pro organizátory studií oblíbeni pro naše kvalitní přístrojové vybavení, vědecké zkušenosti i dlouhodobě dobré výsledky.  V současné době probíhá klinická studie, která nabízí ženám IVF léčbu zdarma. Je určená ženám od třiceti do čtyřiceti dvou let, které dostávají standartní stimulaci, ale některé ženy dostávají některého léku trošku více než ostatní. Studie je náročná hlavně administrativně, je potřeba zaznamenat různé detaily. Požadavek zadávací skupiny byl, že to musí být na těch nejmodernějších přístrojích, takže vše je prováděno kultivačních boxech, která dokáží monitorovat embrya dvacet čtyři hodin denně a jejich vývoj je kontrolován experty přímo v Dánsku. Je to garance nejvyšší dosažitelné technické a vědecké schopnosti v asistované reprodukci. 

Liší se to od standardní IVF léčby?
Ne, jde o náš běžný styl práce, jen přímá kontrola zahraničních profesorů je nová výzva.  Ani používané léky nejsou zásadně odlišné. Pro ženy je určitě zajímavé to, že dostávají veškerou léčbu zdarma, to znamená jak léky, na které nemusí doplácet, tak i hrazený cyklus IVF. Léčba není hlášena na pojišťovnu. Navíc mají hrazeno i cestovné a stravné. Na druhou stranu je potřeba tomu věnovat o trochu více času. Normální návštěva trvá třeba dvacet minut, tato až hodinu. Všechno musí být přesně změřené, zvážené a kontrolované. Některé výzkumné skupiny trvají na tom, aby výzkumný lék aplikoval zdravotní personál, žena si ho nemůže aplikovat sama, což muže být poněkud omezující, protože musí chodit pro injekci k nám do ordinace.
Zanedlouho budeme připravovat jinou studii, na které jsme v minulosti již participovali a kterou již známe – je zaměřena trošičku jinak. Zkoumá, jestli se implantace nedá podpořit jinými preparáty a zvýšit tak úspěšnost uchycení embrya v děloze, omezením jejích stahů. 

Jaká kritéria musí žena splňovat a jaký je postup přihlašování se do skupiny?
Tato nová studie bude určená pro mladší ženy, tedy od osmnácti do třiceti sedmi let. Principy obou studií jsou velmi podobné. Na jedné straně je více povinností a více času, ale na druhou je to zadarmo. Už si pomalu děláme přehled, kdo by měl zájem. Předem vyšetřujeme pacientky, jestli mají správnou průchodnost vejcovodu, děláme hormonální vyšetření a další. Samozřejmostí je také to, že se mohou hlásit pacientky jiných lékařů a podstoupit IVF u nás. Těchto studií se zúčastňujeme jako jediné centrum na Moravě a jsme rádi, že se můžeme pacientkám v Olomouci a okolí umožnit přístup k nejmodernějším postupům a lékům a navíc zdarma. 

V případě zájmu vstupu do klinické studie nebo pro více informací navštivte tuto stránku.