Knihář je slibný projekt olomouckých kniholek Vlaďky Závrské, Kateřiny Javorové a Anny Kubalíkové. Je to chytrý a designový zápisník knih, který pomůže knihy nejen číst, ale také s nimi růst.
Speciální zápisník nejen pro bibliofily spatřil světlo světa před nedávnem, a přesto se už stává úspěšným projektem. Holkám se podařilo získat cenu za druhé místo v Podnikavé hlavě a objíždí celorepublikové knižní veletrhy a realizují čtenářské workshopy. Se dvěma třetinami týmu, s Vlaďkou Závrskou a Kateřinou Javorovou, jsem měla možnost si sednout a popovídat nejen o Kniháři.
Jak se zrodil Knihář? Probudily jste se jednoho dne a nápad byl na světě nebo jste k tomu došly postupně?
Vlaďka: Vždycky jsem četla hodně knížek, mám je ráda a čtu rychle, ale po čase jsem zpozorovala, že po přečtení další knihy už nevím, co jsem četla o dvě zpátky. Příběhy se mi překrývaly a nezůstávalo mi v paměti cokoli, co by pro mě a můj život mělo význam. Byla to vlastně konzumace příběhů. Na začátku roku jsem si uvědomila, že nechci takto konzumně číst, že s tím musím něco udělat. Na internetu jsem hledala něco, co by mě potěšilo a sloužilo na zapisování prožitků z knih. Nic vhodného jsem nenašla. Nejdřív jsem byla trochu zklamaná. Zklamání však brzy vystřídala radost z toho, že jsem objevila pomyslnou díru na trhu. Do té doby jsem si myslela, že je to určité klišé, a netušila, že se to může doopravdy stát. Hned jsem volala Kateřině, sice s určitou obavou, co na nápad řekne, ale byla z toho nadšená a řekla, že do toho jdeme, že vyrobíme vlastní zápisník na knihy.
Kateřina: A krátce potom jsme přizvaly ještě další kniholku Annu a začaly tvořit. Pravidelně jsme se scházely a plánovaly podobu Kniháře. Bylo to dost dobrodružné. Vlastně jsme musely dost omezit některé naše představy, ale výsledkem je skvělá minimalistická varianta, která dává dostatek prostoru pro jakéhokoli čtenáře.
Pár měsíců poté jste se zúčastnily Podnikavé hlavy, na kterém místě jste se umístily?
Vlaďka: Získaly jsme druhé místo a také speciální cenu Podnikatel v sukni. To nás taky hodně podpořilo v tom, abychom projekt dokončily co nejrychleji a Knihář vydaly ještě letos před Vánoci. To se nám podařilo a v září jsme Knihář úspěšně pokřtily.
Kateřina: Poté, co jsme se přihlásily a postoupily, tak teprve poté začal ten pořádný shon. Do té doby jsme to sice taky braly vážně, ale měly jsme dostatek času na tvorbu. Po Podnikavé hlavě se to změnilo a zatím jsme neměly možnost se ani na chvíli zastavit.
Jak se Knihář liší od klasického čtenářského deníku?
Vlaďka: Výrazně. Knihář není primárně o tom, co v knize je z hlediska obsahu, ale co člověk s knihami zažívá a jak mu vstupují do života. Je o prožitcích a o tom, jak se mohou příběhy z knih propojit s našimi životními příběhy. Spíše než o zapsání autora, názvu, hlavního děje a postav jde o záznam osobních prožitků s knihou. Tedy co s knihou prožívám, jak se vztahuje k mému životu, co se mě dotýká a co si chci určitě zapamatovat. Knihář umožňuje každému čtenáři, aby s knihou rostl, aby se například příběhem z knihy inspiroval k malým nebo i velkým změnám.
Kateřina: Každý si ze školy pamatuje čtenářský deník, kde vyplňoval klasické kolonky autora, hlavní postavy a popis děje. Knihář sice určitou strukturu nabízí, ale záleží na čtenáři, jestli chce pocity vyjádřit třeba kreslením nebo dalším kreativním způsobem. Knihář je koncipován pro čtyřicet čtyři knih, řídí se jednoduchou metodou 4PRO a má jednoduchou minimalistickou grafiku, která se určitě liší od klasických deníků.
Co je to vlastně metoda 4PRO?
Vlaďka: Vlaďka: 4PRO je metoda, kterou jsme vymyslely pro Knihář a vychází z mých lektorských zkušeností se zážitkovou pedagogikou a také z koučování. 4PRO je akronym, zkratka pro čtyři základní otázky, které podporují proces učení se z knih. První otázkou je, proč vlastně knihu čtu. Může to být i banální důvod, třeba dostala jsem ji k narozeninám. Druhou otázkou se ptám, co prožívám, tedy jaké emoce ve mě kniha vyvolává a jaký je obecně kontext mého života. Třetí otázka je o přínosu knihy pro můj osobní život, tedy co mi kniha přináší, co si z ní chci odnést. Poslední je proměna. Je to trochu velkolepá otázka, ale měla by se ptát na to, jak mě kniha inspiruje dále k malým i velkým změnám nebo k tomu, kterou knihu si přečtu dále, co prozkoumám více do hloubky. Okruh otázek je určitý cyklus učení se, podporuje tento proces a umožní si uchovat prožitky s knihou a navíc jde s nimi růst.
Nápad vznikl v Olomouci, ale kde probíhá produkce a jak se vlastně hledá tiskárna pro takový projekt?
Kateřina: Ze začátku jsme s designem Kniháře dost hýbaly a hledaly tu správnou variantu. Obcházely jsme velké tiskárny v okolí, ale nabízeli nám pouze dva základní druhy papíru a jednoduché vazby, což mě překvapilo. Pak jsme naštěstí narazily na kluky z Centra grafických papírů. Viděly jsme, že jim záleží na tom, s jakým papírem pracují. Když jsme vešly do jejich prodejny, věděly jsme, že jsou to ti správní parťáci. Mají ke své práci dobrý vztah a i přesto (nebo právě proto), že byl Knihář pro ně výzvou, tak s námi do toho šli. Nakonec jsme vybrali papír, který je sice z Itálie, ale jinak je celá výroba situovaná v Česku, přesněji v Olomouci a částečně taky v Uherském Hradišti.
Projekt postupuje velmi rychle, máte čas si také oddechnout?
Vlaďka: Někdy nerozeznáváme co je za den, jestli sníme nebo ne. Upřímně jsem překvapena, jak rychlý to má spád. V září jsme křtily, v říjnu vystupovaly na společné akci s firmou Google, spolupracujeme s Univerzitou Palackého na rozvoji talentů a mluvíme o tom, aby se lidé nebáli vytáhnout své nápady ze šuplíku a realizovali je. Byly jsme na několika knižních veletrzích a další nás čekají.
Kateřina: Před rokem jsme ani nevěděly, že něco takového budeme dělat. Moc si toho vážíme. Je to pro mě velká pocta a dává mi to naději, že v nás lidé, kteří už něco dokázali, vidí potenciál. To nás žene k většímu výkonu.
Když si přece jen najdete čas, jakou knihu otevřete? A používáte samy Knihář?
Vlaďka: Jasně že jo, přiznám se že ho využívám i k jiným účelům než zapisování knih, protože zbožňuju ten papír a už mi nestačí běžný zápisník. Než jsem začala dělat Knihář, tak jsem měla běžné zápisníky, ale když si zvykneš na o poznání lepší papír, tak už se k obyčejnému špatně vrací. Mám ráda detektivky, třeba knihy od olomouckého spisovatele Michala Sýkory.
Kateřina: Já si třeba píšu poznámky již během čtení a až dočtu, nesepisuji hned, potřebuju trochu oddech, ale pak si vezmu Knihář a zaznačím. Trvá to pouze čtyři minuty, opravdu krátký čas. Po delší době je dobré se k zápiskům vrátit – když si třeba dáš úkol, že se chceš učit anglicky, čteš další knihu, koukneš, co jsi napsala u první a vidíš, že anglicky se pořád neučíš, tak se ti to znovu připomene a motivuje ke změně.
Vlaďka: Je zajímavé jenom po čase Knihářem prolisovat a sledovat, co jsi zažívala s knihou, a když ji čteš opakovaně, tak porovnat, jak lze příběh vnímat v určitém rozpoložení, věku.
Kateřina: Co se týče mé oblíbené knihy, která nejvíce ovlivnila můj život, tak je to určitě Medvídek Pú. Když mi bylo pět let, četla mi ji babička. Ale vždy jednu kapitolu. Chtěla jsem vědět, jak dopadne, a proto jsem babičku poprosila, aby mě naučila číst.
Kde je možné si Knihář zakoupit? A kde vás můžeme v nejbližších dnech potkat?
Vlaďka: Knihář si můžete snadno koupit na našich stránkách tvujknihar.cz, na knižních veletrzích a také v Olomouci ve Flop Shop nebo v kavárně Seneca v Šantovce. Další distribuční místa budou přibývat. S námi se pak můžete osobně potkat na Dizajntrhu, kde budeme spolu s Knihářem prodávat také skvělé doplňky, nebo na Business campu, kde budeme vyprávět svůj byznys příběh.
