Od dnešní půlnoci už můžeme zapomenout na rok 2015 a musíme se naučit psát nový letopočet 2016. Máme tu tedy nový rok, a to nejen s malým, ale i s velkým N. V tom případě mluvíme o svátku s názvem Nový rok. Zároveň si prvního ledna připomínáme Den obnovy samostatného českého státu.
Nový rok je svátkem a oslavou začátku nového roku. Na našem území dle gregoriánského kalendáře připadá právě na 1. ledna. Oslavy začínají vždy poslední den v předchozím roce, což připadá na datum 31. prosince, kdy se slaví Silvestr a oslavy se protáhnou do ranních hodin. Pokud se podíváme do zemí, které se řídí kalendářem juliánským, to jsou země, které mají nejrozšířenější pravoslavou církev, tak zde připadá Nový rok až na 14. ledna.
K dnešnímu 1. lednu se vztahuje řada zvyků, jedním z nich je například posílání takzvaných PF (znamená Pour féliciter, což je v překladu do češtiny spojení „Pro štěstí“). Jako první s novoročenkami přišel hrabě Karel Chotek, který v roce 1827 vyklouzl z nepříjemné situace tím, že místo, aby od rána do večera přijímal zdvořilostní návštěvy, tak začal rozesílat blahopřejné lístky. Říkalo se jim omluvenky a byly ozdobeny pěkným obrázkem. Čeští pošťáci roznesou každý rok zhruba 30 milionů vánočních a novoročních přání, takže i přes rostoucí vliv počítačů a mobilních telefonů tištěná PF neztrácejí na oblibě.
Mnoho lidí si také dává novoroční předsevzetí, že budou, či naopak nebudou v novém roce dělat to či ono. Nejčastěji chtějí lidé po vánočním přejídání hubnout, takže posilovny a fit centra zažívají hotové žně.
Zvyky se pojí i s jídlem. Na Nový rok by se na stole neměla objevit drůbež, aby lidem neuletělo štěstí. Naopak se doporučuje obědvat čočku, která má lidem zajistit rozmnožování peněz.
Prvního ledna dříve hospodyně nesměly věšet prádlo, neboť by se do roka usoužily. Někde se pekla vánočka, která v sobě měla zapečené hrachové zrnko. Zakrojila se právě na Nový rok, a kdo zrnko našel, ten byl příští rok dítětem štěstěny.
K dnešnímu dni se váže také řada pranostik. Snad každý zná „Jak na Nový rok, tak po celý rok“, stejně jako „Na Nový rok, o slepičí krok“. K těm méně známým patří třeba „Na Nový rok déšť - o Velikonocích sníh“. A připadne-li 1. leden na pátek, což je právě letošní případ, tak bychom se měli obávat očních nemocí a dokonce může hrozit i válka.
K příjemným záležitostem patří pro všechny pracující volné dny. V současnosti se v Česku slaví celkem čtrnáct státních svátků, z toho dva z nich jsou v jeden den, a to je právě dnešní Nový rok a Den obnovy samostatného českého státu. Volných dnů je tedy třináct, některé pak připadnou na víkend. Novinkou pro letošní rok je volno na Velký pátek, který letos vychází na 25. března.
Rok 2016 přinese některé změny v oblasti práce a sociálních věcí. Dobrou zprávou je třeba to, že dojde ke zvýšení minimální mzdy ze současných 9 200 korun na 9 900 korun. Polepší si i důchodci. V prosinci byl v definitivní podobě schválen tzv. „jednorázový příspěvek důchodci“ ve výši 1 200 korun, jež bude vyplácen v únoru, případně v březnu 2016.
Nový rok často bývá ve znamení zdražování, což se netýká třeba dálničních známek na rok 2016. Jejich cena se nezmění, změní se však jejich tvar, a to podle toho, zda jde o desetidenní, měsíční či roční známku. Navíc budou mít více ochranných prvků proti padělání.
Začínající rok 2016 je Mezinárodním rokem luštěnin. Podle astrologů bude divoký, dynamický, neklidný a lehce stresující.
Za redakci Olomoucké Drbny vám všem přejeme, aby byl rok 2016 pro vás hlavně pohodový, plný lásky a štěstí.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
