Kozlovna M3 je otevřená už měsíc, ale musím se přiznat, že jsem o ní vůbec nevěděla. Na doporučení kamaráda jsem se do ní vypravila a určitě to nebyla moje poslední návštěva.
Nově otevřená restaurace u opraveného S-klubu je v prvé řadě velmi příjemná na pohled. Nevěděla jsem, co očekávat od šedě omítnuté budovy, ale interiér mě velmi učaroval. Dřevem obložené stěny a prvky černé a tmavě šedé. Všechno prozatím vypadalo a vonělo novotou.
Přestože v restauraci bylo docela hodně lidí, tak nás obsloužili brzo. Na stole bylo množství brožurek a nabídka denního menu, ale nápojový lístek chyběl. Proto, když se nás servírka zeptala, co si dáme na pití, jsem vůbec netušila, co nabízí a kolik co stojí. Zeptala jsem se jí teda, co mají, ona jen pokrčila rameny a řekla, že to záleží. V podobném duchu pokračovala celou dobu, co jsme tam byli. Vypadalo, že si velmi užívá to, že musí pracovat. Nakonec jsem si zkusila, jestli nemají černého Kozla, který by byl k vydatnému obědu perfektní kombinací. Měli.
Na oběd jsem se vypravila se svým kamarádem, kterého budu znova nazývat Ferda. Jako polévku měli v denní menu česnekačku s opékaným chlebem. Byla dobře česneková, což nebylo dobré na to, když člověk má ještě ten spoustu vyřizovaní a nechce svým dechem každého odzbrojovat.
Na druhé jsem si objednala vepřová játra na slanině s jasmínovou rýží. Vím, že spousta lidí ohrne nad játry nos. Jsem asi zvláštní, ale toto jídlo bylo na základní škole jedno z mých oblíbených. Byla jsem jediná v celé jídelně, která si občas zašla i přidat. Nejvíce mi chutnala šťáva a k tomu rýže.
Dnes byla rýže vynikající a pomalu mi ani ty dva kopečky nestačily. Nebyla sypká, ale příjemně mazlavá a lehce posypaná pažitkou. Šťáva byla taky vynikající, ale játra byla hodně tvrdá. Buďto to prase hodně pilo alkohol nebo kuchař nečekal a játra posolil ještě před dokončením.
Ferda si objednal kuřecí stehno pečené v podmáslí s kuskusem. Maso bylo tak měkké, že pomalu samo odpadávalo. Podmáslí šlo opravdu cítit, ale byla to nenásilná chuť a zajímavá kombinace. Ferda si sice stěžoval, že kuskus je trochu sušší, ale takový kuskus prostě je.
S Ferdou jsme se shodli, že Kozlovnu M3 určitě ještě někdy navštívíme a určitě tomu napomohla i cena, na kterou meníčko vyjde. Devadesát korun za polévku a hlavní chod není málo, ale zase to není ani moc. Někdy si tam určitě zajdeme i jen tak posedět na „jednoho“ točeného Kozla z tanku.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
